.

Když chci znovu začít hledat

13. prosince 2015 v 17:39 | Nika Caesaris |  Úvahy
Článek na téma "Hledání sama sebe".

Dlouho jsem takový článek nenapsala. Naposledy před rokem a půl jsem si stěžovala, jak je všechno na nic. To tentokrát dělat nechci. Ale zrovna o tomto víkendu jsem měla s kamarádkou docela dlouhý a poměrně hluboký rozhovor na téma "Hledání sama sebe." A tak mi Téma týdne přišlo do rány takovým způsobem, že tenhle článek nemůžu nenapsat.

Moje pochybnosti o tom, jestli opravdu dělám to, co je pro mě nejlepší, přichází zejména ve slabých chvilkách. V těch silných jsem totiž mistr v "namlouvání si" a sugesci dobrých pocitů z věcí, které by mi přirozeně dobrý pocit nepřinášely. Ve snaze stát se životním optimistou jsem se naučila na všechno hledět z té lepší stránky, ale občas to prostě už nejde a musí to všechno ven. V té chvíli život, o kterém tak často vykládám, jaký je skvělý a jak bych ho neměnila, nemá žádný smysl.

Uvědomila jsem si, že veškeré mé problémy a tápání možná pramení z toho, že vcelku netuším, čím a kým jsem. Vždycky jsem měla tolik různých koníčků, zájmů, nikdy jsem se nedokázala primárně soustředit pouze na pár věcí, ve kterých bych se našla. Protože jsem se našla ve všem a zároveň v ničem. Pak jsem dělala všechno a zároveň nic. A do dneška nic neumím pořádně. Tímhle způsobem jsem zahodila věci, na které mám nejspíš přirozený talent, a místo toho se začala věnovat věcem, které mi vůbec nejdou.



Když jdu ještě hlouběji, nedokáži si uvědomit, jakou mám vlastně povahu. Jaká vlastně celkově jsem? Přemýšlivá klidná slečna, která má ráda básničky a filosofii? Nebo infantilní prdlouš, který tímhle vším pohrdá? Nebo naopak realista, který se na všechno dívá s nadhledem? Kritická, nebo nekriticky přijímající? Vede mě rozum, nebo srdce? Jsem vůbec schopná si jít za svým? A je to pro mě důležité? Je moje osobnost skutečně moje, nebo je taková, jakou bych chtěla, aby byla? A není všechno ve mně vlastně obrovská přetvářka?

Když si čtu některé své články na blogu, je v nich kolikrát štěstí bez jakýchkoliv pochybností. Nejvýraznější to je ohledně mého oboru a vysoké školy. Jednou píšu, jak jsem se v tom našla, jak je to perfektní a jak ničeho nelituji. A proč bych na svůj blog psala lži a cílenou přetvářku? Vždycky jsem sem psala přece to, co si doopravdy myslím a o čem jsem přesvědčená! Ale když jsem si povídala upřímně s kamarádkou, moje názory byly najednou tak hrozně odlišné. Řekla jsem jí o tom, jak mě všechno tíží. To, že jsem si školu vlastně nevybrala sama. Že jsem šla někam, kam mě srdce netáhlo. Že mě to vlastně nezajímá. Dělám to čistě proto, že musím. Abych byla něčím, měla nějaké vzdělání. A co potom? Budu vážně dělat celý život něco, co mě nezajímá? Chodit do práce s tím, že mě to nebaví? Chm, na takové myšlenky je moc brzy, vždyť ani nemám ponětí, jestli zvládnu tenhle semestr!

Teprve nedávno jsem našla první věc, která mě ve světě IT doopravdy hodně zaujala. Ale nemám jí co přinést, protože především neumím programovat v Unity 5. Jsem vůbec schopná se to naučit, když mě programování vlastně nebere? Když i Java je pro mě utrpení? Je to tím, že mám hodně náročného cvičícího, u kterého nezvládám, nebo na to prostě nemám talent a není to vůbec pro mě? Vlastně... Opravdu mě to tolik zaujalo? Vždyť místo toho, abych si o tom něco zjišťovala, sedím u facebooku a čtu si příspěvky o kočkách.

Ta škola je jen vršek pyramidy, ve které je naskládán všechen ten chaos. Neznám svoji opravdovou povahu. Nemám žádný styl oblékání. Ani moje vlasy nemají vůbec žádný střih a pořád se peru s tím, že bych na nich něco změnila. Nejsem schopná si najít svůj parfém. Nedokážu si vybrat něco, čím se pořádně zabývat. Občas o sobě prohlásím, že jsem chameleon. S tím zvířetem mám opravdu hodně společného.

Napadá mě, jestli mé opravdové já není prostě tolik proměnlivé. Jestli opravdu existuje hluboko uvnitř něco stabilního, co jsem prostě doteď nenašla. Kamarádka mi připomněla, že spousta velkých filosofií tvrdí, jak je pro štěstí důležité najít sám sebe. A já tomu věřím. Protože v těch slabších chvilkách doopravdy strašlivě tápu a pochybuji. V silnějších jsem schopná sama sebe přesvědčit, že to, co dělám, je správné. A za tuhle svoji schopnost jsem velice vděčná.

Taky mě napadla otázka, jestli je teď vůbec žádoucí, abych hledala a našla sama sebe. Protože bych se mohla dozvědět, že všechno je špatně. Že na oboru, na jakém jsem, absolutně a stoprocentně nemám co dělat. Že jsem se před důležitými lidmi vlastně přetvařovala a můj vztah s nimi je na tom založený. Možná bych měla počkat a aspoň do dokončení bakaláře být přesvědčená, že to je opravdu to správné a že si v tom najdu to své.

Ale jak dlouho jsem schopná ještě ten chaos vydržet?

Děkuji za přečtení, všichni, kdo dočetli až sem, mají můj obdiv.


 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 13. prosince 2015 v 18:11 | Reagovat

Každý se jednou najde, někomu to trvá déle, někomu kratší dobu. Mimochodem máš nádherný design blogu, všechno tu tak krásně ladí. :)

2 stuprum stuprum | Web | 13. prosince 2015 v 18:53 | Reagovat

Pro dívku je důležité studovat, dobře se najíst, napít a šukat s černochy. Nic víc v sobě nehledej, je to ztráta času. 8-)

3 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 14. prosince 2015 v 10:08 | Reagovat

Tento článek mi hodně připomíná zápisky v mém deníku přesně před rokem, loňský podzim byl pro mě v těchto myšlenkových pochodech hodně zlomový... možná k tomu mají předpoklad obecně všechny podzimy, kdo ví.
Každopádně, hodně štěstí, síly a odhodlání, jestli v tom budeš pokračovat, není to zrovna nejlehčí úkol, občas se to zvrhne až v životní poslání... a pro mě osobně tohle není stezka, po které bych chtěla jít. Proto to zatím nechávám plynout tak nějak... přirozeně. Zatím. Kdo ví, jak to půjde dál.

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 23:32 | Reagovat

Já se našla v tom, že se měním... ale můj opravdový základ zůstává stabilní. Ten maličký kousíček duše... úplný základ. Je fakt, že když to má člověk srovnané v hlavě, hned se mu žije lépe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015