.

Komentáře

1 piuPIU piuPIU | Web | 30. června 2015 v 12:55 | Reagovat

Same here.

Připadá mi, že jsem se dokonce sešla se stejnou sympatickou slečnou jako ty. Ale nedošla jsem tak daleko. Mam kamarády přímo v OVB, vím že je to o lidech, ne o holdingu (kterej je skoro u všech stejnej) a když to někdo dělá pro prachy, neznamená to že to druhej nedělá pro lidi.

2 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 30. června 2015 v 13:55 | Reagovat

To známe... Takhle naverbovali mojí sestru. Ve výsledku víc prodělala, tak toho nechala. Ona si ta školení tehdy hradila ze svého. :-!

Mně osobně vůbec nedělá problém těmhle podvodníkům zavěsit telefon, je mi vcelku fuk, kdo mě doporučil. Spíš bych za to té snaživé osobě nejradši dal do nosu. :D

3 lady Lianna Ellusive lady Lianna Ellusive | Web | 30. června 2015 v 15:11 | Reagovat

To známe. Za ten rok a půl, co jsem byla nezaměstnaná, jsem se setkala se dvěma takovými společnostmi. V obou případech to nepřešlo přes první pohovor, cítila jsem něco ve vzduchu a vykličkovala z toho :-).

4 Princezna Ivanka Princezna Ivanka | Web | 30. června 2015 v 19:05 | Reagovat

Znám spoustu lidí z tohohle okruhu. Většina to vzdala hned ze začátku, jednomu opadlo prvnotní nadšení asi po půl roce a jeden jediný ze všech to zvládl a teď si už docela žije. Nejde o to upíchnout se zrovna u podpisování smluv, ale o tom, že tímhle člověk získá spoustu zkušeností a když ví jak na to, vytřískáte z toho i kontakty.
Já jsem teď nastoupila jako prodejce v call centru. Není to něco, čemu bych se chtěla věnovat doživotně, ale čekám, že získám kontakty na lidi, co by se mi mohli časem hodit. No, uvidíme... :-)

5 faun faun | Web | 30. června 2015 v 19:39 | Reagovat

Moje máma se na OVB poradenství chytila přes kamarádku a protože byla bez práce dlouho, nechtěla zakrnět. Navíc se znala se spoustou lidí a doufala, že by jim doopravdy mohla pomoct vykličkovat z nevýhodných smluv a založit nové, lepší. O to zklamanější byla, když se její poradenství rozkřiklo a najednou s ní nikdo nechtěl o ničem mluvit, aby hned nepřišla s pojištěním domu, majetku...
Trochu doufala, že bych si to vzala jako brigádu ke škole, ale já jí hned zopakovala můj původní postoj, který jsem získala už během jejího zaučování. A to, že nejsem zdaleka tak společenská jako ona a matematika nikdy nebyla tím, čemu bych se chtěla věnovat více než při pohledu na výplatnici.
VTIP: Když jsem se přestěhovala do Prahy, kde jsem znala všeho všudy 2 lidi, a hledala práci, z OVB se mi ozvali na inzerát asi 4 lidé... všichni z jedné budovy. Když jsem jejich nabídku odmítla, pozvali mě na pohovor od Zepteru... mohla jsem svým dvěma známým prodat nádobí :-D

6 Moi Keiniku Sang Moi Keiniku Sang | Web | 1. července 2015 v 10:03 | Reagovat

Máti pracovala u nejmenované pojišťovny, mám strašnou chuť ji jmenovat, ale hecnu se a neudělám to. Z příjemné šéfové se vyklubala vypočítavá mrcha, co jí na pohovoru (u kterýho jsem byla), nestydatě lhala a slibovala hory doly, přičemž ten kvadrilion háčků nezmínila, ani když jsme se ptaly. Z kolektivu se vyklubaly povětšinou lidské trosky, ten zadluženej, ta nešťastně zamilovaná, ten v podstatě v exekuci... no jestli tam byli dva lidi, co vedli celkem pohodovej život, tak moc. A nejvtipnější bylo, že všechny ostatní do tohohle stavu dostala víceméně právě ona nejmenovaná pojišťovna. Matka nesnášela navolávání schůzek zrovna jako ty, člověk si prostě připadá jako debil, co otravuje lidi. Ve finále to skončilo tak, že mti ještě teď, po asi třech letech, vrací provize za smlouvy, který jí během těch let padly, což je podle mě krajně podezřelý a měl by se na to někdo podívat, protože sečteno podtrženo, nejenže vlastně takhle dělala zadarmo, ale ještě jim to "zaplatila". Potkat tu šéfovou, asi jí rozbiju hubu. Máti na konto téhle zkušenosti prohlásila, že na to sere a jde dělat uklízečku nebo prodavačku, že na tohle nemá nervy.
Nicméně z hlediska finanční gramotnosti to užitečný je, to je fakt. Ale osobně se radši vetřu na nějakej kurz někam, než toto, bleh. Ovšem i špatná zkušenost je vlastně dobrá zkušenost, že :-)

7 Executor Executor | E-mail | Web | 2. července 2015 v 9:04 | Reagovat

Mňa chceli k niečomu podobnému nalákať dvakrát, ale nedal som sa. Raz len jeden známy, potom som bol na pohovore. A tam to prebiehalo tiež tak, že väčšinou mi kládli otázky, akoby chceli vyvolať dojem, že výsledné myšlienky sú vlastne moje. No zaznamenal som aj nenápadné pokusy o preverovanie mojich znalostí. Ďalej tvrdili, že prvý, 50 eurový poplatok bude "jediný významnejší". Nechal sa na to zverbovať jeden známy, ktorý potom platil na každej prednáške cca ďalšie 3 eurá. Ako neskôr povedal kamarát: čo vlastne robia? Iba zháňajú ľudí. Toto bolo o druhom prípade, finančnej akadémii, tuším. Ale dať to do spoločnej škatuľky s "poradenstvom" asi nebude chyba... Je smutné, že komentáre na internete už nič neznamenajú, žiadnu mieru objektivity - keď sú na stránkach firiem, určite nie. Mrzí ma, že u teba zašli tak ďaleko, až k predstieraniu priateľstva. :-!

8 Lorien Lorien | E-mail | 3. července 2015 v 0:29 | Reagovat

Na jednom takovým pohovoru jsem byla taky čistě ze zvědavosti. Poslechla si to kvákání a pak jsem se té až moc kamarádské a vlezlé paní vysmála přímo do huby a odešla jsem :D

9 m. m. | E-mail | Web | 7. července 2015 v 18:51 | Reagovat

Jo, s tímhle mám taky své bohaté zkušenosti ;) Aneb jak si zničit život, nervy, zdraví a vztahy se všemi blízkými snadno a rychle. A ještě si zadělat na pořádný dluhy.

Amen už k prvnímu bodu - hned u první společnosti, kde jsem dělala, jsem byla dokonce Poradce pro finanční plánování :D L-o-l.

Že by to byla skvělá položka do životopisu, to mě rozesmálo. Každý aspoň průměrně inteligentní člověk ví, že mít tohle v životopise rovná se "v té době jsem byl pěkně v prdeli a vůbec nevěděl, co se životem".

On je už od začátku problém v tom, že někomu to fakt sedne. Někdo je prostě prodejní duše a prodá i propisku. Sere na morálku, nebo mu to smysl dokonce i dává, umí okecat všechno, co neví, vypadá dobře a věří si.

Jenže pak se do takové pozice dostane někdo, kdo prostě jen fakt neví, co má dělat, potřebuje nutně peníze a tahle práce mu je slibuje. Ten člověk je jen chudák s dobrou duší, co v životě nikomu nic nenutil, co tomu sám nevěří, protože tomu nerozumí, a to je prostě v prdeli. Takovýho člověka to semele a s ním i všechny jeho vztahy a zbytky v peněžence.

Ale přitom ještě záleží na společnosti - ať už její pověst, jak slušné má sama produkty (= jak slušné má produkty), jaký má systém, všechno. V některých společnostech bych i věřila, že i nezkušený nešika pod dobrým vedením dosáhne splnění těch slibů a dobře si dokáže vydělat. Jenže to je právě o tom dobrém vedení a o té společnosti samotné. Zatímco moje kolegyně třeba první měsíc na žádné své schůzce nekvákla a chodila jen na schůzky se svou šéfovou, mě do toho hodili po hlavě, já nevěděla, co blekotat, a neštěstí bylo na světě.

To s tím zkoušením si na známých je největší lež a kámen úrazu finančního "poradenství". Samozřejmě, že jde v první řadě o tahání informací z nich a o jejich proměnu v potenciální klienty. Kdyby šlo jen o to si to na někom vyzkoušet, mohli bychom to do aleluja zkoušet na meetingách jeden na druhém nebo by každá společnost mohla mít najaté herce, kteří by hráli klienty, aby se školení měli na čem učit. Jakmile do toho začneš tahat známé, je průser, a jediná taktika, která je v tuhle chvíli, kdy nic nevíš, přípustná, je naopak jít po naprosto "studených" kontaktech, lidech, kteří tě nikdy neviděli a s nimiž ti nebude vadit, když to posereš a shodíš se. V podstatě tím totiž nebudeš shazovat sebe, ale jen tu společnost, a to ti může být jedno. Jenže když do toho zatáhneš známé a nepovede se to, tak jsi v prdeli. Kdybych to někdy měla dělat znova (jakože ani ve snu), tak tuhle chybu bych už neudělala.

Kamarádi, na něž jsem kdy komu dala číslo bez jejich přímého souhlasu, mi to pak pěkně vytmavili, a to i ti nejmírnější, kde jsem věřila, že mi přece pomůžou. Nebylo jich moc, ale byl do pořádný kopanec do břicha a dodnes tam ty jizvy jsou, pokud se s nimi vůbec ještě bavím.

A ještě tak dobré tři roky po tom, co to všechno dávno skončilo, mi chodily dopisy z různých pojišťoven, že mi tam klient (kterého jsem ovšem dávno neměla v moci), vypověděl smlouvu, a že musím vrátit provizi. Ty se přitom pohybovaly od pár stovek třeba i do dvaceti tisíc, a to mi to prosím chodilo v době, kdy jsem dělala otročinu v bageterii za cca patnáctku měsíčně a byla jsem pěkně v prdeli. Každý další dopis byla další rána pod pás a nešlo to nezaplatit, prostě taková jsou pravidla.

Máš ale pravdu i s tím pozitivem, že si z toho člověk odnese vědomosti jak ohledně finančních produktů, tak i různé další věci. Měkké komunikační dovednosti, zjištění, že se můžu před lidmi prezentovat jakkoli chci, když mě neznají - takové otrkání se v jednání s naprosto cizími lidmi. Ale hlavní je to know how. Což je právě jedna z věcí, kterou na těch společnostech chápu nejmíň - no dobře, možná to mají ve smlouvě, že tě můžou žalovat, když do pěti let (už nevím) po odchodu něco o nich kvákneš. Ale co pak? Důležité je, že stejně kvákneš, minimálně mezi svými známými (a těch je), a ti tak budou vědět. Nikdo ti nedokáže, žes něco řekla, ale tvoji známi k té společnosti nepůjdou. To jim to za to stojí?

Já bych si vybrala někoho, kdo už je starší (ale zase ne tak, aby neuměl držet krok s novými informacemi) a je v té společnosti už dlouho. Rozhodně bych nemluvila s žádným mladým uchem a jakmile by mi někdo řekl něco, co by nedávalo smysl s tím, co vím já, šla bych pryč. Takhle jsem byla na schůzkách s mámou, kde jednala s někým ať už z Allianz nebo z Modré Pyramidy, a vždycky mám z toho nakonec dobrý pocit, že dokážu číst mezi řádky a poznat, jestli ten člověk mluví pravdu a nebo se jen snaží vařit z vody a nahonit si na mámě peněženku. Když pak přijdeme domů, jsem díky tomu, čím jsem si prošla, schopná jí říct, co a proč na ni zkoušel nebo nezkoušel a jestli ten který produkt fakt k něčemu je.

Tak aspoň za to to stálo.

10 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 20. července 2015 v 19:51 | Reagovat

Při prvním čtení tohoto článku (které proběhlo cca před čtyřmi dny), jsem si vzpomněla, jak moc dobře nesnáším všechna ta zaměstnání, u nichž jako první musí člověk zlanařit pro svou věc nejprve celou rodinu a všechny známé, čili z nich udělat potencionální zájemce. Aneb už jsem toto také v rodině zažila, akorát to zrovna nebylo finanční poradenství a pravda, že onen projekt nějakou budoucnost má.
Velmi mi to připomíná, že mám kolem sebe asi deset slečen i paní, které jsou Oriflame či Avon lady, přitom pouze jedna to dělá opravdu na špičkové úrovni, kdy poskytuje kompletní kosmetické poradenství, má stálou klientelu a své klientky si pro drobné kosmetické "zákroky" zve k sobě domů, či za nimi jezdí. Další pracuje takto pro Mary Kay a v prostorách bytu si dokonce otevřela vlastní studio. No, to ej asi tak všechno, zbytek se snaží všem okolo vnutit katalogy a nikdo nic nechce. (Bodejď by taky, když to můžou dělat naprosto všichni od 15-ti let, tak už všichni v okolí tyto "ladies" mají.) Taky mi to bylo už asi 3x nabídnuto, ovšem pokud to člověk nevnutí kamarádkám (a to se podaří třeba jednou za dva měsíce), nemá z toho zhola nic, tak jsem vždy nabídky pro tuhle "supr práci, kterou mám moc ráda, protože jí můžu dělat i přesto, že mám tři zadky koníčků" odmítla.
Jedna z mých kamarádek nemohla dlouhodobě nahíz práci a právě jedna velice známá finanční firma jí nabídla údajně dost vysoký post jen tak z fleku. a protože tonoucí se stébla chytá, chudák hned souhlasila a aby mohla být oficiálnšě přijata, musela nechat  ve svém okolí vyplnit cca 20 lidí dotazník, z nějž jasně vyplývalo, že se má totuto cestou snažit sehnat co nejvíce klientů a to, zda jí přijmou, nezáleželo na tom, že měla dvacet lidí splněno, ale kolik z nich by potencionálně službu využilo. Další metou, k ní už ale nikdy nedošla, mělo být, pokusit se tyto lidi zlanařit pro firemní zájem.
Holt finanční poradenství není to, co dělat v bance a mám občas pocit, že na rozdíl od banky, musí jít tito finančníci kolikrát i jak se říká - přes mrtvoly. Máš velkou zkušenost, já mám podobnou s prodejem charitativních předmětů an ulicích, člověk je chytřejší a aspoň mlže všem okolo doporučit, do čeho rozhodně nefušovat. ;.-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015