.

Komentáře

1 dobry-jmena-uz-jsou-pouzity dobry-jmena-uz-jsou-pouzity | E-mail | Web | 20. června 2014 v 19:10 | Reagovat

Život dá člověku občas pořádnou ránu přes držku. Je mi líto, že tvoji rodiče jsou evidentně natolik zabednění (neuraž se, ale vyznělo to tak), že nejsou schopní tě podpořit, ale tak už to bejvá. Doufám, že se z toho dostaneš, možná, že tě to posune někam, kam by ses jinak nedostala - ostatně, i bez vš se člověk může uchytit a rozhodně nemusí dřít celej život za pár korun. Kdybys potřebovala nějak pomoct, tak se ozvi...

2 Miloš Miloš | Web | 20. června 2014 v 19:19 | Reagovat

Nic není tak hrozné, jak se to někdy zdá.
Je škoda, že jsi se s VŠCHT rozloučila, ale jsou i jiné školy a myslím, že některé mívají i druhé kolo přijímacích zkoušek. Hlavně si najít takovou, která tě bude bavit. Rodiče tě určitě podrží, aby měli alespoň jedno dítě s VŠ vzděláním.

3 Nezábudka Nezábudka | E-mail | Web | 20. června 2014 v 19:37 | Reagovat

Začiatok článku pôsobil tak optimisticky, ale potom... Začala si opisovať smútok. :(
Síce sa mi článok ťažko čítal kvôli môjmu problému zo zrakom :D (čierne pozadie robí svoje), ale nakoniec som sa ním prehrýzla.
Podobné obdobie som zažila aj ja. Ale prešlo to. Musíš vyčkať, šťastie príde, len sa nevzdávaj! :)

4 Terka Terka | E-mail | Web | 20. června 2014 v 20:02 | Reagovat

Vlastně mi přijde, že jsme si docela podobné, abych pravdu řekla. Alespoň částečně. Odmaturovala jsem letos a chtěla jsem jít na vysokou, hodně jsem si oblíbila Brno a přála jsem si tam studovat. To mi asi nevyjde. Minimálně letos ne. Mrzí mě, že jsem si podala přihlášky jen na jednu školu, mělo mi dojít, že tak nebudu mít šanci. Třeba za rok,.. třeba mi to vyjde teď v druhém kole, co jsem si podala přihlášku do Opavy. Historie by mě bavila :-) pravdou je, že vlastně nevím, co chci dělat - ale jedno vím jistě, moc bych si přála jít pryč z tohoto města nebo přinejmenším z tohoto bytu, vážně bych potřebovala změnit prostředí, alespoň na chvilku, ale nemám práci, brigádu a nechci utrácet peníze, co jsem dostala za maturitu (šetřím si na lepší notebook) a nechci pořád otravovat rodiče, aby mi dali peníze. Beztak už mě mají plné zuby a já se musím přiznat, že já jich taky,..

5 Siwa Siwa | Web | 20. června 2014 v 20:54 | Reagovat

Upřímně netuším, co napsat, ale cítím, že bych něco napsat měla, když už jsem si přečetla takový článek s takovým přiznáním. Nebudu asi psát, že vím, jak se cítíš, abych tě uklidnila, protože nevím, jak se musíš cítit. Rozhodně ale věřím, že to musí být těžké. Tvoje rodiče po tomhle článku nesnáším, a to jsem je ani neviděla, bratra se sestrou taky, že ti zjevně nijak nepomáhají. Zjevně jsi rozhodnutá. Souhlasím, že se svým životem by si měl člověk moct nakládat, jak chce, ale často se ukázalo, že "štěstí" a "smůla" jsou jen přechodná období a jednou se to zlepší. Ano, pak si člověk říká, jestli stojí za to přežívat až do té doby a já tvrdím, že ano. Taky se mi teď dařilo, a zatím ještě daří, a taky čekám, kdy se to zase obrátí, a momentálně věřím, že bych další období zkusila přetropět do dalšího.
Musím se přidat k názoru, že i bez vysoké se dá uživit. Záleží na odvětní. Nedávno jsem četla nějaký odborný článek, že spousta vysokoškoláků je "přeučená", umí toho až zbytečně moc, v jejich oboru by jim bohatě stačila střední. Dalo by se říct, že vysokoškoláci jsou se svými "nadvědomostmi" na tom hůř než člověk, který poznal, kdy je toho dostatek a má jít do práce. Věřím, že si své místo najdeš. Možná to bude těžké, ale určitě to zvládneš. Vždyť kolik jsi toho dokázala minulý rok! Jsi silná a schopná, jen jsi nejspíš udělala pár omylů. Ale člověk se má poučit. Bude to lepší. Budu podvědomě držet palce a doufat, že si najdeš bydlení, pokud se opravdu rozhodneš odejít (chápu, jak musí být těžké žít s rodiči, kteří tě u sebe de facto nechtějí) a že si najdeš práci. I kdyby to ze začátku bylo něco horšího, člověk si vydělá. Může si pak dovolit víc a má větší jistotu. A pak můžeš postupovat. Pomalu, po schůdcích, ale s jistotou. To je lepší než vystřelit vysoko vzhůru (a pak stejně rychle klesnout, protože není žádná opora).
Sice ti nepíši komentáře, ale nějakou dobu jsem tvůj blog sledovala a upřímně si přeju, abys získala sílu. :-)

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 20. června 2014 v 22:21 | Reagovat

Děsivé. Ale nenech se nikym odradit. Ani vlastníma rodičema...

7 Taychi Taychi | E-mail | Web | 20. června 2014 v 23:43 | Reagovat

Neumím moc utěšovat, ale kdybys přece jen přijela do Brna, tak možná vím o práci. Moje máma pracuje v prodejně a třeba právě v této obchodní síti by mohli někoho dalšího potřebovat. :-)
http://www.enapo.cz/o-nas/kariera
můžeš se jim zkusit ozvat, jestli nehledají někoho do Brna. Ráda bych pomohla i s bydlením, ale bohužel o ničem nevím. Drž se.

8 Bels Bels | E-mail | Web | 23. června 2014 v 13:34 | Reagovat

Hrozně mě to mrzí, když ten článek čtu. Tak trochu se vciťuji a přesto vím, že to nezvládnu v celém rozsahu. Jenom to čtu a hrozně bych ti chtěla pomoct, jen nevím, jak bych zrovna já vůbec mohla.

Jenom pevně věřím, že to zvládneš, ačkoliv se tvůj život radikálně změní. Nechala jsi pavouka zase v terárku, a tak myslím, že máš tu vůli tohle všechno přežít a časem začít žít a užívat si. Nech pavouka tam, kde je. Jsi silná osobnost, když jsme se tenkrát viděly, přišla jsi mi šíleně inspirativní. Byla jsem fakt ráda, že jsem poznala někoho takového, jako jsi ty :)

Nesmíš se ovlivnit přístupem svých rodičů. Jsou očividně zklamáni tvými staršími sourozenci a tak, ač je to nespravedlivý, jsou přesvědčení o tom, že jsi stejná, jako oni. Sama víš, že nejsi. Obrň se a kašli na jejich názor. Časem se postavíš na vlastní nohy a ukážeš jim, že neměli pravdu.

Hodně štěstí. Pokud je kolem tebe temno, neměj strach. Vyjde slunce a pokud ne, rozsvítí se aspoň pouliční lampa. Tohle je prostě fakt, kterej říkám neustále, i sama sobě, když je mi strašně. Pomáhá to. Trochu.  

A pokud budeš v Brně a chtěla bys třeba někdy něco někde... někam zajít, nebo cokoliv. Jsem pro :)

9 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 25. června 2014 v 19:52 | Reagovat

Škoda, že hned na začátku té radosti minulý květen jsi pravděpodobně myslela na to, že se to jednou otočí. Když tomu bude člověk věřit, je dost velká pravděpodobnost, že se tak opravdu stane... Dost, jsem poslední člověk, který by měl někomu dávat rady jak a pozitivní myšlení.

Co znám z vyprávění kamarádů a známých, je-li dětí více, vždycky je tam to jedno, do nějž rodiče budou vkládat (někdy i své vlastní) ambice. Máma je ze tří sester a schytala tu roli té, do níž se vkládala ta naděje. Dopadlo to tak, že psychicky onemocněla.
nevím, kdo o tobě tvrdí, že nejsi schopná se o sebe postarat, ale co tě znám, tak jsi mnohem schopnější, než někteří, jimž táhne na třicítku. Máš svojí hrdost, což je dobře, na druhou stranu někdy není na škodu jí trochu potlačit. Ale nechci ti kecat do života, dle tvého článku už to dělá dost lidí a já k tomu právo fakt nemám. Každopádně nic nevzdávej, věř že máš před sebou stovky okamžiků, při nichž si budeš říkat, že žít je skvělé a zkracovat si jej dobrovolně je padlé na hlavu. A každý pád tě jen posílí. Dno je tu přece od toho, aby se od něj dalo odrazit. :)

[5]: Dnes už vysoká škola dávno neznamená, že je to otevřená cesta k pracovním místům. Občas se dívám na nabídky práce a dá se z toho jasně vykoukat, že je sice hezký, že má člověk vejšku, ale ještě by to chtělo dva roky praxe v oboru....

10 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 28. června 2014 v 0:30 | Reagovat

Olomouc se jeví jako lepší varianta... :-D

11 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 29. června 2014 v 12:13 | Reagovat

Občas mám stejnej pocit, že naše jenom vyžírám, ale stejně nejsem schopná zvednout svůj línej zadek a jít se zeptat, jestli ještě pořád potřebujou v Lidlu tu prodavačku. Upřímně se za to nesnáším, tak jsem si řekla, že budu aspoň dělat, co je v mých silách, na té vejšce. Doufám, že se z toho brzo vylížeš, protože tě nerada vidím takhle. Popravdě, často si říkám, proč nejsem "víc jako Nika". Jsem si jistá, že to zvládneš. Nejde dělat jenom správná rozhodnutí, nikdo není dokonalej. A rodiče občas říkají věci, který tak ani nemyslej, o zoufalství z finanční situace by ti mí mohli napsat román. Rozhodně nejsi k ničemu jenom proto, že se ti jednou něco nepovedlo.

12 Ner Ner | 30. června 2014 v 14:36 | Reagovat

Normálně komentáře nepíšu, ale tentokrát udělám výjimku. Protože pro člověka, kterej si pořád dokola namlouvá, že o něco vyšší ambice, o něco vyšší IQ a přijetí na vejšku by mu zaručilo ten dokonalej život, je takovejhle článek docela facka. Takže za to dík.

Teď bych si na tvým místě dala pár tejdnů na to, abych se pořádně vybrečela. A až budu z nejhoršího venku, pak teprve bych se rozhodovala, co dál. Protože unáhlený rozhodnutí nikam nevedou, ale to už asi stejně víš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015