.

Ty nejkrásnější Vánoce

25. prosince 2012 v 2:59 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Aneb opravdu šťastné a veselé.

Nikdy předtím jsem Vánoce neměla ráda. Vážně vůbec. Ale lidé se mění a jejich názory také. V posledním půlroce jsem prošla mnohým. A to možná zapřičinilo, že jsem v pohledech na spoustu věcí udělala obrat o 180°. A tento obrat se týká i Vánoc.

Přejmenovala jsem je na zničující svátek materialistů. Zvedal se mi žaludek už jen při pomyšlení na nacpané obchoďáky, shon, nadávání, negaci a celkový odpor. Letos mi došlo, že až příliš přijímám pesimismus a odpor od druhých, místo abych si šla svou vlastní příjemnou cestou. Myslela jsem si, že to nejde jinak. Že člověk nevyhnutelně nakupuje dárky z donucení konvencí, že ho přirozeně iritují všechna ta světýlka a že všechny úsměvy a radost jsou faleš, která je účelně vypuštěna jednou za rok v tento čas. Zdobení stromku jsem brala jako vrchol všech otravných aspektů a jediné, co mě zajímalo, byla štědrovečerní večeře. Jo, to mě bavilo vždycky. Letos jsem to celé pojala jinak.




Když jsem se procházela ještě před Vánoci po večerní Jihlavě, cítila jsem takový zvláštní hřejivý pocit, který mi vytvořil úsměv od ucha k uchu. Musela jsem vypadat jako blázen. Výzdoba se mi zdála krásná. Stromek na náměstí se letos obzvlášť povedl. Všechny stánky byly nádherně osvětlené. Vzduchem voněla skořice a svařené víno. Na horním náměstí hráli a zpívali koledy. Zastavila jsem se v davu a zaposlouchala jsem se. Dechovka. A ono mi to připadalo pěkné.
,,Jejda, nějak na mě ta nálada letos leze... Až nebezpečně moc."
Když jsem viděla, jak se lidé zdraví, objímají a přejí si šťastné a veselé, nepřipadalo mi to jako přetvářka. Všimla jsem si jejich očí. Měli v jich jisrky, upřímné jiskry.

A co se týkalo Vánoc přímo u nás doma?
Atmosféru hodně zpříjemnilo to, že jsme naprosto vyhnali materialistický podtext Vánoc a udělali si je zajímavější. Domluva zněla: ,,Dárky pod stovku, za víc ani náhodou!" Challenge accepted. Ovšem koupit dárky, jejichž hodnota nepřesahuje 100Kč, se najednou ukázalo jako Mission Impossible. Zaútočila jsem na všechny své oblíbené krámky s dárkovým i nedárkovým zbožím a zjistila, že procházím regály a říkám si: ,,Tohle by se mi líbilo, do limitu se vejdu. Ale tohle je taky moc pěkný. Sakra, to už se nevejdu. Ale čert to vem, beru všechno." Nakonec se ukázalo, že jsem nebyla jediná, kdo úmluvu o stovce až tak nerespektoval. Ale nikdo to ani moc nepřepálil. Kromě taťky, který naši úmluvu kategoricky ignoroval. Má totiž rád kvalitu a chtěl všem dopřát to, co si přejí, nehledě na cenu. Věděla jsem, že i já od něj nejspíš dostanu dražší dárek, protože jsem nákupy pro ostatní hrdinně absolvovala s ním. Do té doby jsem si myslela, že očistec neexistuje. Ale jakožto zkušený handlíř a vlastník slevových kartiček do 80% jihlavských obchodů jsem mu dopomohla aspoň k tomu, že téměř nic nemusel kupovat za plnou cenu. I tak se do limitu nevešel ani s jediným dárkem. To my ostatní jsme hodlali úmluvu tak nějak dodržet, a tak se nakupovaly nejrůznější ptákovinky jen tak pro radost.

Večeře? Žádná rybí polévka se nekonala. Nahradila ji naprosto kultovní česnečka, dílo mého švagra. Tři druhy sýra, dva druhy salámu, pečené kostky chleba a přídavný česnek... Byla jsem v ráji a držela se zuby nehty, abych si nenalila čtvrtou naběračku. Na sporáku už na mě totiž mrkal hlavní chod.
Po česnečce přišel kapřík s bramborovým salátem, jídlo, na které nedám dopustit. Ani jsem se letos nemusela moc lovit s kostmi. Jak pravil otec, salát byl akurátně jarní a čerstvý. Nejkrásnější byla ale stejně muchomůrka z rajčete, kterou nahoru naaranžovala mamka. A ten citrón...
A sladká tečka na závěr - brilantní zmrzlinový pohár s horkým ovocem a karamelem.
Dovedete si představit, jaký je to problém se po téhle žranici odvalit ke stromku? Velký! Proto jsme ještě půl hodiny po večeři seděli u stolu, pili džus a debatovali o jídle.
Jiné od předchozích let bylo i to, že jsme slavili Vánoce společně se sestrou a švagrem, tedy nás bylo pět, ne jen tři. Nadšená sestra a vtipně ironický švagr nádherně doplňovali naši už tak dost šílenou rodinku. Doufám, že příští rok se k nám přidají i švagrová s bratrem a synovcem. Jen netuším, kam se vejdeme. Už padl návrh.
,,Tak budeme sedět na zemi. Podlaha krásně vyhřátá, hodíme si sem polštářky a bude..."

A všem jsem pod talíře nastrčila šupinky z vánočního kapříka. Když ji sestra objevila, nevěřícně koukala, co to jako má být.
,,To musíš sežrat s tím kaprem."

Na dárky jsem se letos moc těšila, protože jsem vůbec netušila, co dostanu, jen jsem věděla, že mi to zaručeně udělá radost. Sestra naléhala, abych otevřela první od ní, protože moc chtěla vidět reakci. Vykoukla na mě zvláštní bednička s čudlíky. Sestra mě s nimi poslala na záchod, kde byla absolutní tma. Stiskla jsem čudlík a ze záchodu se najednou stal vesmír. ,,Uááááá, to je nádhera! Já z toho nemůžu! Bože! Krása...Hele, tak přibližně za dvě hodinky vylezu, rozdejte si zatím ten zbytek," křičela jsem ze záchodu. Tento dárek nebyl ale ten, co vyvolal nejsilnější reakci, opravdu ne.
Díky úmluvě se pod stromečkem objevovaly i takové věci, jako například vajíčkovač (řekněte, napadlo by vás koupit někomu k Vánocům vajíčkovač?), sněžítko se jménem na klíče, sprosté těstoviny, chlupaté ponožky nebo dokonce toaletní papír s natisknutými pětitisícovými bankovkami. A to bylo to, co pobavilo celou rodinu nejvíce. Hned po vajíčkovači. Vrcholem rozbalování dárků byly ale prskavky. Sestra je sice starší, ale ještě větší dítě než já. Nevím, která prodlouženou pubertu od které chytila, nicméně když donesla balíček prskavek, rozsvítily se mi oči a běžela jsem hned pro foťák. Za chvilku jsem jen slyšela z obýváku: ,,Jůůůů, helééé, Rááááďo! Chceš taky prskavku?"


Po rozdání dárků jsme si všichni sedli k televizi, mužská část rodiny si dala pivo, sestra si otevřela své oblíbené Frisco a my s mamkou si užívaly éterického koktejlu z Curacaa, který jsem se nedávno naučila. Po Statečném kováři přišla všemi očekávaná Popelka, kterou švagr dokonale glosoval. Kupříkladu když macecha s Dorou vycházely ke kočáru, který je měl odvézt na ples, okomentoval to slovy:,,Že si na tu hlavu nenasadí rovnou vojenskej stan." Břicho nás od smíchu bolelo i při pohledu na taťku, jak si spokojeně s lišáckým úsměvem sedí na gauči a na svém "těhotenském bříšku" má postavený již výše zmíněný pětitisícovkový toaletní papír. Švagrův přelévací žaludek nás pak dorazil, ale to bohužel naprosto netuším, jak ve zkratce vylíčit. Prostě výborné, když se do vesela přiopilá rodinka dívá na pohádku a přitom se válí po zemi smíchy.

A co že jsem to obdržela? Někomu se to možná bude zdát málo, někomu moc. Ale přestože většina mých dárků nestála víc než stokorunu, jsem z nich naprosto nadšená a nechybělo mi mezi nimi naprosto nic. A nejkrásnější na tom je, že jsem nebyla sama, kdo byl nadšený. Velikou radost měli, co jsem tak viděla, úplně všichni. Úsměvy na tvářích zdobily celou rodinu.


Na obrázku se tedy nachází:
  1. Voňavka Perceide Dew
  2. Promítač noční oblohy a vesmíru
  3. Komiksově zpracované temné dny starověkého Říma
  4. Kalafuna Paganini
  5. Kytarové struny Martin
  6. Aloe Vera pečený čaj
  7. Nová paleta
  8. Sypaný čaj Tuareg
  9. Troje chlupaté ponožky (bez ponožek nejsou Vánoce)
  10. Olejové barvy
  11. Terpentýn
  12. Propiska ve tvaru injekční stříkačky
  13. Kingston Flash Disk
  14. Úžasný a nádherný náramek od Barči, která mi ho věnovala na našem Otaku srazu (Baru, ještě jednou ti za něj moc, moc, moc děkuji, strašně jsem si ho zamilovala a skoro ho nesundám z ruky, udělal mi vážně ohromnou radost ^.^)

A jak vypadá moje vánoční výzdoba? Svíčky v okně? Kde že! Nika si je strategicky pověsila na zeď.


A ještě s něčím se musím pochlubit! Už jsem psala, že jsem dostala promítač noční oblohy. Takže přesně takhle teď vypadají mé zdi a strop:

Celkově si myslím, že toto byly prozatím nejlepší Vánoce, které jsem kdy zažila. Spousta smíchu a radosti. Žádné drahé dary ani výčitky. Žádná zklamání z nesplněných přání. Žádné hádky ani stres. Jen klid a pohoda.A spousta vtipných vánočních sms.

A taky jsem si rozřízla jablíčko. A ta hvězda tam fakt BYLA! :))
Ještě jsem si říkala, že si hodím steelkou. Ale to se nakonec zamítlo.
 


Komentáře

1 r3d3yes r3d3yes | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 3:59 | Reagovat

lol tak ten promítač je hodně dobrá věcička, nechceš se zeptat ježíška kde to sehnal ;D to je fakt boží. závidím, já jsem trochu zklamaná z letošních vánoc.. :c

2 Babe Babe | Web | 25. prosince 2012 v 7:06 | Reagovat

Já bych asi mělo největší radost z terpentýnu :D.

3 neheria neheria | Web | 25. prosince 2012 v 8:22 | Reagovat

Jéé... tak to je krásný :). Ani netušíš, jak moc mě potěšilo že ses tam zmínila i o mě :D. Jinak mě absolutně fascinoval ten promítač noční oblohy a vesmíru 8-O
:-D

4 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 25. prosince 2012 v 10:08 | Reagovat

Tak kdybys tohle vzala, vrazila do nějakýho programu na fotky a invertovala, dostaneš moje Vánoce. Pravej, stoprocentní opak. Ale krásně se čte o tom, jak si to někdo užil :-) Taková promítačka, to je megaparádní dárek, proč to u nás ještě nikoho nenapadlo?? Chlupatých ponožek taky není nikdy dost, co si budem nalhávat :-D

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 10:43 | Reagovat

Já taky dostala vajíčkovač!:)

6 Bels Bels | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 12:00 | Reagovat

Tak hodně takové veselosti i do konce starého, ale i přes nový rok :)
No a ten promítač mě hrozně zaujal a musela jsem si ho vyhledat na netu, možná se inspiruji a někoho tím obdaruji :) Sice je po Vánocích, ale inspirace se může sbírat celoročně, ne?

7 Taychi Taychi | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 12:55 | Reagovat

[6]: Mě.

Jé. Koukám, že nejsem jediná, kdo měl sice chudého Ježíška,, ale za to měl radost. :-) I když jsme tedy s mámou byly samy, tak jsme si to užili. Dostalas smsku i ode mě? :-D

8 Janule Janule | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 14:01 | Reagovat

Zdravím krajanko =o)

V Jihlavě jsme byli v pátek večer, bohužel po 21. hodině na náměstí zbyly jen opuštěné stánky, a tak jsme si nemohli dát ani svařáček a museli jsme se spokojit s gyrosem do housky.

Přeji krásné prožití vánočních svátků =o)

JK

9 Eumenidas Eumenidas | Web | 27. prosince 2012 v 10:08 | Reagovat

Jeden z nejpříjemnějších článků, jaké jsem tu zatím četla.
Objevilas to kouzlo - že vánoce může vzít po svém. Nenechat se zlomit komercí a reklamami a vlezlostí obchodníků - a jít na to z jiné strany, vychutnat si je. A těch obchodnických akcí spíš využít.
Je fajn, že jste se takhle domluvili celá rodina (třeba s tím limitem do stovky, i když to není lehké, dají se sehnad pěkné věcičky.)
A pěkné dárky jsi dostala. Nejvíc se mi líbí ta sada barev.
I když voňavka se vždycky hodí. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015