.

Jak (ne)zvládnout vedra

21. srpna 2012 v 2:52 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Nebýt mi venkovní teploměr svědkem a zároveň zdůvodněním, asi bych neuvěřila tomu, že leckdy na lavičce nadávám na počasí víc než moje babička.
Během dne se dá na horka vyzrát, chce to jen trošku fantazie, podnikavosti a smíření s tím, že se na vás možná okolí bude dívat jako na blázna. Ale na to já už si zvykla, takže jsem započala svůj ďábelský projekt "Jak vyzrát nad tímhle hnusným vedrem". Prvně jsem se ve svém pokoji snažila sestrojit důmyslné větrací zařízení. Po tom, co jsem s tím vyrazila pojistky, jsem se rozhodla pro alternativní řešení. Pokrok nezastavíš.
I přesto, že za předpokladu funkčnosti mého hustokrutopřísného multivětráku by mi bylo v pokoji přijatelně, po vyzkoušení alternativy jsem zjistila, že není nic lepšího než být zalezlá ve sklepě jako jezevec, vyžírat tam kompoty a na notebooku u toho sledovat anime. Pro styl si na hlavu napařit slamák, do uší nacpat přehrávač obohacený o reggae a vychlazenou sklenici vody s hrozny ozdobit paraplíčkem.
Ani jídelníček nevykazuje žádné známky toho, že by měl působit problém, pokud je člověk připraven. Snídani jsem nahradila zmrzlinou, oběd jsem nahradila zmrzlinou a k večeři jsem si dala pro změnu zmrzlinu. Samozřejmě ve sklepě s kompoty.
A tohle jsou právě ty momenty, kdy si řeknete: ,,Fakt luxusní prázdniny!"
Den ubíhá a příbuzenstvo trvá na tom, že nocovat ve sklepě opravdu není dobrý nápad. Na jednu stranu se vám z vedra strašně chce spát (a mně možná i kvůli těm driákům na alergii), ale i když už se malá rafička hodin blíží k dvanáctce, nemůžete a nemůžete zabrat.
A tohle jsou právě ty momenty, kdy si řeknete: ,,Tak tohle je na prd."


A kdyby jen k dvanáctce. V půl jedné ráno se a chodbě potkávám s mamkou, která taktéž nemůže spát, a tak se odebírá do obýváku sledovat televizi. Já se mimochodem odebírala pro další porci zmrzliny, bohužel bez kompotu, zapomněla jsem to tam babičce vybrabčit i na horší časy.
Chvíli jsem jí dělala společnost u nějakého opravdu hloupého katastrofického filmu, kde šílený vědátor pravděpodobně vyrobil z kravského trusu smrtící horčnatou chorobu. To je zjednodušený zlomek z toho, co jsem pochopila z kousku, který jsem viděla. Pak jsem si zapnula telku u sebe, neboť ČT4 měl rozhodně záživnější program. Teď je půl třetí a já se pořád necítím na to, že bych mohla zabrat. Už jsem to zkoušela dost dlouho. Nic. Dokonce jsem si pouštěla nějakou nudnou přednášku o zeminách, ani u toho jsem neusnula, a to už je co říct. Pravda, moc mi nenahrává ani můj soví mód. Ani to, že už se jedenáctý den těším na svoji zásilku. Dennodenně čekám na pošťáka jako na spasitele. A dennodenně si musím konstatovat: ,,Chosé nepřijel!" (Tu scénku vřele doporučuji, je opravdu úžasná, 'Chosého', který nepřijel, se týká od 5:24, ale když si ji pustíte celou, tak toho litovat nebudete)
A já ji sem dám přímo do článku, ta totiž fakt stojí za to.


Ale spoustu toho nasvědčuje, že moje tak toužebně očekávaná zásilka dorazí dnes, tedy v úterý. Mám pro to několik argumentů.

1)
[20.8.2012 2:40:43] Nika Caesaris: Zas škytavka (pozn. ten den už popáté)
[20.8.2012 2:42:20] Kamarádka: někdo na tebe vzpomíná
[20.8.2012 2:42:53] Nika Caesaris: No velmi intenzivně. Kdo by na mě vzpomínal v půl třetí ráno? S tebou si píšu a krom tebe mám online jen jedinou osobu, která na mě stopro nevzpomíná :D
[20.8.2012 2:44:14] Kamarádka: to nemusí být jen někdo online
[20.8.2012 2:44:51] Nika Caesaris: No ti, co nejsou online, určitě spí... Ale jako bylo by to prima, kdyby na mě někdo tak vzpomínal. Kurňa, co když je to ten výrobce prstýnků? Si říká, jestlipak mi dneska dojde prstýnek v pořádku. Případně, že mi ho dneska musí poslat, aby došel zítra.
[20.8.2012 2:46:03] Kamarádka: Jasně! :D Ten to je :D

p.s.: Ne aby si někdo myslel, že nevím, co je to cukání bráničního nervu. Ale je fajn si z toho dělat legraci.

2)
Jedu si tak ráno autíčkem z lékárny (já bych jinak z nory nelezla, ale došly životabudiče) a najednou v rádiu:


Já se prostě nemůžu dočkat, takže bych naději vyčítala i z toho, že ta Plzeň nedá kontaktní gól a nedá... Jsem jako dítě, co se těší na Ježíška. Houby leda, mě vždycky víc než Ježíšek zajímalo cukroví a zdobení stromku. A to mi zůstalo.

Jdu se pokusit usnout, abych mohla být za těch pár hodin čilá, až budu kolem poledního opět vyhlížet pošťáka.
Pokud jste tento deníčkoidní brak dočetli do konce, máte u mě malé bezvýznamné plus jakožto hrdinové.

Ave já
 


Anketa

Co u vás vítězí?

Top List
Komentáře

Komentáře

1 maglaiz maglaiz | Web | 21. srpna 2012 v 8:23 | Reagovat

Skvělý nápad, jak zatočit s vedrem. Jen to má tu chybičku, že my sklep nemáme. Radši.

2 lenixxx lenixxx | Web | 21. srpna 2012 v 8:27 | Reagovat

ten sklep ti zavidim, my zadnej nemame... a stim postakem, ja ho vyhlizet moc nechci, protoze mi mama posle salinkartu abych mohla jet dom, ale me se nechce xD

3 Anon Anon | Web | 21. srpna 2012 v 9:47 | Reagovat

To znám :D. Já jsem si zase nechala v pokoji otevřené okno i v noci a teď tady mám milion té malé hnusné havěti...

4 Wizie Wizie | Web | 21. srpna 2012 v 10:59 | Reagovat

My tady sklep nemáme, ale to nevadí. V koupelně je stejně tak chladno, takže já si s kupičkou nanuků zalezla do vany :D Skoro...
Ale ty vedra jsou hrozný, to jo :-|

Jinak, já to zdlouhavé čekání na doručení pošty také nenávidím. Naposledy jsem čekala na doručení svého vlastního notebooku - to si neumíš představit :D
Akorát, mám pocit že my jsme si to vyzvedávali na poště.. nebo spíš babička... ale stejně jsem se nemohla dočkat. :-)

5 May May | Web | 21. srpna 2012 v 11:28 | Reagovat

Důmyslné větrací zařízení(připomíná mi to nejmenovanou 13letou dívku z knížky). Můžu dostat návod? Náš dům sice disponuje sklepem, zato mrazák nedisponuje zmrzlinou a můj pokoj nedisponuje větrákem. Jinak doporučuju vzít sáček, nacpat ho ledem, a položit.. no, kam je potřeba. Už aby nebylo léto.

6 An. An. | Web | 21. srpna 2012 v 12:47 | Reagovat

Tak co, tak co?!?! Už je po poledni! Máš dneska?

A tady v centru města na vedro nefunguje fakt vůbec nic. Jedině celý den být naložená ve vaně plné ledu a to jsem ještě nezkoušela.

7 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 21. srpna 2012 v 15:10 | Reagovat

Teda to poslední, co bych tady čekala, je "Chosé nepřijel!", totálně to rozsekalas :D  :D  :D To je scénka mýho dětství, dodnes z ní umírám smíchy :D

8 Sylvana Raven Sylvana Raven | Web | 21. srpna 2012 v 21:35 | Reagovat

Chosé sice nepřijel, ale prsten moci dorazil. :-D

9 Milena Milena | E-mail | Web | 24. září 2012 v 18:29 | Reagovat

supr čtení :-)
a moc děkuju za návštěvu u mě na blogu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015