.

Srpen 2012

Opět do hor

25. srpna 2012 v 3:42 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Pět švestek do krosny, stanová bytová jednotka, housle, lístek na vlak a hurá do hor. A už brzy.

Koukám se na svoje důmyslně zabalené zavazadlo a představuji si, jak už za několik hodin budu dýchat čerstvý horský vzduch. Tam... vysoko.
Není na tom moc co rozepisovat. Letošní prázdniny se mi zdály takové zvláštní. Přijde mi, že jsem toho zažila moc málo, i když dvě nejhlavnější akce budou splněny. Masters of rock jsem absolvovala, dovolenou v horách absolvuji zanedlouho. Ale mimo to jsem toho zrovna moc nepodnikla. Pár výletů pa pizzu, pár koncertů v pivovaru, nějaké ty Prázdniny v Telči, pár výletů po památkách na Vysočině... Vlastně toho nebylo tak málo, ale korunu tomu dá až tento poslední výlet, ze kterého se vrátím o víkendu před začátkem školy.

Dlouho očekávaný balík konečně doputoval

21. srpna 2012 v 20:47 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Předem upozorňuji, že tento článek bude nudný, nezáživný, zároveň s tím silně egoistický a chlubivý.

Nicméně s problematikou balíku, který ne a ne přijít, otravuji už nějakou tu řádku dní v každém článku. A tak si myslím, že si to zaslouží patřičný happy end, přestože články tohoto typu jsou brakoidní odpad. Ale já se prostě pochlubit musím.

Všechno začalo... No, to už je let, kdy jsem si poprvé přečetla Tolkienova Pána prstenů. A tehdy jsem si poprvé pomyslela, jaké by to bylo mít ten Jeden. Dlouho mě to rylo v hlavě, ale pak jsem na to na nějakou dobu zapomněla. Ale pokaždé, když jsem o knize slyšela, nebo se k ní vrátila, abych si ji znovu přečetla, kroužek s nápisy v písmu Tengwar se vrátil na můj wish list.
Letos o prázdninách jsem to neměla jednoduché. A chtěla jsem si něčím udělat radost. Ale čím? Popostrkoval mě i fakt, že jsem od babičky dostala finanční obnost, který obvykle dostávám každý rok k utracení na Masters of rock. Letos jsem ho ale dostala opožděně až po návratu. A šetřit jsem si ji rozhodně nemusela. Původně měla padnout na malířské potřeby. Ale pak přišel počátek mých knižních maratónů. A opět jsem po půlroce sáhla po knize, která měla na hřbetě jméno Tolkien. Volba dárku sama sobě na rozveselení byla jasná.

Jak (ne)zvládnout vedra

21. srpna 2012 v 2:52 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Nebýt mi venkovní teploměr svědkem a zároveň zdůvodněním, asi bych neuvěřila tomu, že leckdy na lavičce nadávám na počasí víc než moje babička.
Během dne se dá na horka vyzrát, chce to jen trošku fantazie, podnikavosti a smíření s tím, že se na vás možná okolí bude dívat jako na blázna. Ale na to já už si zvykla, takže jsem započala svůj ďábelský projekt "Jak vyzrát nad tímhle hnusným vedrem". Prvně jsem se ve svém pokoji snažila sestrojit důmyslné větrací zařízení. Po tom, co jsem s tím vyrazila pojistky, jsem se rozhodla pro alternativní řešení. Pokrok nezastavíš.
I přesto, že za předpokladu funkčnosti mého hustokrutopřísného multivětráku by mi bylo v pokoji přijatelně, po vyzkoušení alternativy jsem zjistila, že není nic lepšího než být zalezlá ve sklepě jako jezevec, vyžírat tam kompoty a na notebooku u toho sledovat anime. Pro styl si na hlavu napařit slamák, do uší nacpat přehrávač obohacený o reggae a vychlazenou sklenici vody s hrozny ozdobit paraplíčkem.
Ani jídelníček nevykazuje žádné známky toho, že by měl působit problém, pokud je člověk připraven. Snídani jsem nahradila zmrzlinou, oběd jsem nahradila zmrzlinou a k večeři jsem si dala pro změnu zmrzlinu. Samozřejmě ve sklepě s kompoty.
A tohle jsou právě ty momenty, kdy si řeknete: ,,Fakt luxusní prázdniny!"
Den ubíhá a příbuzenstvo trvá na tom, že nocovat ve sklepě opravdu není dobrý nápad. Na jednu stranu se vám z vedra strašně chce spát (a mně možná i kvůli těm driákům na alergii), ale i když už se malá rafička hodin blíží k dvanáctce, nemůžete a nemůžete zabrat.
A tohle jsou právě ty momenty, kdy si řeknete: ,,Tak tohle je na prd."

Líbezné fotky synovce

10. srpna 2012 v 23:45 | Nika Caesaris |  Fotografie
Sice mám obyčejný kompaktík za pár korun a můj fotografický um je téměř nulový, ale snažila jsem se. A navíc mám naprosto dokonalý, nádherný, úžasný a fotogenický model.


Deset dní - Den desátý

10. srpna 2012 v 1:08 | Nika Caesaris |  Deset dní

Den desátý - Jedna zpověď.


Je to poslední část desetidenního řetězáčku, a já přemýšlím, jestli to vzít ležérně, nebo vážně. Vlastně s tímhle zápasím pořád. Jestli mám psát lidově, nebo češtinu honosit tak, jak to jen jde. Nic mezi neumím, beztak by to byl paskvil. A stejně... nemůžu uvěřit, že jsem to vydržela a pravidelně přidávala. Už nikdy se do ničeho takového nepustím. I když... to 30 days MEME mě dost láká... Ale asi z toho udělám prostě jen sérii za sebou nepravidelně jdoucích článků.

Deset dní - Den devátý

9. srpna 2012 v 20:11 | Nika Caesaris |  Deset dní


Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.


Tak tohle je jednoduché. Aktuální pocit, aktuální myšlenky. Vzhledem k tomu, že jsem nemocná, a že jsem si před chvílí udělala největší radost od koupi lástků na Rammsteiny, je vážně snadné se rozhodnout.



Můj miláček

9. srpna 2012 v 14:43 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Ach, bohové, ve které nevěřím, proč jste mi tohle provedli? Vůbec nevím proč a už vůbec nevím jak, ale chytla jsem nějaký zánětlivý bordel do krku. A jak jste si jistě všimli, nemůžu spát, dokud nejsem tak extrémně vyčerpaná, že usnu i přes bolest. Předávkovala jsem se Orofarem, předávkovala jsem se Aspirinem, předávkovala jsem se už i Strepsilskama... A ta mrcha pořád bolí stejně. A kdyby jen ten krk.

No, nebudu tu otravovat s tím, co všechno mě bolí. Myslím, že všichni jsou občas nemocní. Jde spíš o to, že mám čas sedět u počítače a psát si s ostatníma, nebo hrát onlinovky. To je docela pecka, když máte kolem sebe lidi, co rádi perlí.

  • ,,Já s ním skrz tu svoji fóbii nemohla bejt. Jsem byla děsně nervózní, celá jsem se klepala a bylo mi zle od žaludku."
    ,,Ale to je zamilovanost."
    ,,Takže jsem mu měla samou láskou pozvracet boty?"
  • ,,Proti mně je pracovitej i lenochod!"
  • ,,Víš, co si o mně myslí lidi, když dávám na fb ty fotky jídla?"
    ,,Že jsi totálně nenažraná?"

Deset dní - Den osmý

8. srpna 2012 v 23:41 | Nika Caesaris |  Deset dní

Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.

Nad tímhle jsem se musela pořádně zamyslet. Co mě vlastně vzrušuje... Vzala jsem si modely všech svých platonických lásek (a že jich moc není) a zamyslela se nad tím, proč právě oni. A najednou to tak složité nebylo. Navíc jsem i přišla na to, že co se vzhledu týče, tak nemají společného vůbec nic. Jeden z nich má dokonce od mého ideálu krásy fest daleko, a přesto mám vždycky takovou zvláštní radost, když ho potkám.

Deset dní - Den sedmý

7. srpna 2012 v 22:54 | Nika Caesaris |  Deset dní
Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.

Nenapadá mě k tomu žádný komentář... Snad jen to, že jsem silně tolerantní člověk, když chci. Nepotřebuju dělat otočenou, nebo hrát nějakou fajnovku. Všichni jsme lidé a něco na sobě prostě změnit nemůžeme. Ale je pár věcí, které moc nemusím, protože vím, že se jim dá vyhnout. A lidi to stejně nedělají. Dalo mi práci vybrat to, co mě vytáčí asi tak nejvíc.

Deset dní - Den šestý

6. srpna 2012 v 20:10 | Nika Caesaris |  Deset dní


Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).

Že pro mě strašně moc, vlastně nejvíc, znamená rodina, to je snad jasné. Takže se pokusím pět míst v tomhle dorazníčku vyplnit jmény, které nejsou tak jasné.
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015