.

Masters of rock 2012

24. července 2012 v 22:54 | Nika Caesaris |  Koncerty
Nebo spíš jen pár dojmů z něj.

Původně jsem plánovala megareportáž, která by se mi ani nevešla do jednoho článku. Nicméně situace se změnila a já shrnu jenom to nejdůležitější a nejkrásnější, na co budu opravdu ráda vzpomínat.Přidala jsem několik svých fotek, pro zvětšení stačí kliknout na ně pravým tlačítkem myši a dát "Zobrazit obrázek". U některých to nepůjde, protože jsem je zmenšila v Malování. Videa si najděte na Youtubku, kdo bude mít zájem, zatím jsem příliš líná, abych sem dávala odkazy.



Můj Master začal tentokrát v úterý 10.7. Konečně jsem měla pořádnou krosnu a nemusela se tahat s příruční taškou, se kterou se necestuje zrovna jednoduše. Cestu tak nějak rozebírat nebudu, protože už při cestě vlakem jsem začala tušit, že to všechno nebude až tak ideální. Dorazili jsme někdy kolem jedenácté v noci a stavěli za tmy stany. Při stavbě jsem už opravdu najisto tušila, že to nebude ideální.



Hned další den jsme přestavovali stany. Neptejte se proč, prostě lidi jsou lidi. A s těmi umanutými je zbytečné diskutovat. Takový výdej energie jsem si nemohla dovolit, protože jsem veškerou svoji energii musela šetřit pro přetvářku na následující čtyři dny. Bylo tu nebezpečí, že bude potřeba.



Den mi zpříjemnila parta Slováků stanujících nad námi. Jen málokdy za život narazí člověk na lidi, se kterými by byla větší zábava. Kajo a Zaklínač... Dva neuvěřitelní týpci, se kterými bych se velmi ráda znovu setkala. Naneštěstí jsem při rozpuštění této společnosti neudržela nervy na uzdě a musela se uchýlit do stanu předstírajíc, že za můj kyselý xicht můžou žaludeční potíže. Zparchantělý šestý smysl! Večer se ukázalo, že mě opravdu nezklamal. Jo, to pošetření energie byl tutově stoprocentní manévr.



Konečně čtvrtek! Konečně areál! Konečně místo, kam zdrhnout! Když jsem jím poprvé po roce znovu procházela, zavalila mě vlna euforie. Šla jsem sama, kličkovala mezi těmi lidmi, byla jsem znova tam! Od stage byla slyšet metalová hudba a já si připadala jako doma.
Další, co bylo výrazným plus, byl příjezd dalšího osadníka, kterému jsme měly původně jen předat lístek. Jsem ale nevýslovně šťastná, že s námi nakonec zůstal v 'partě' a já tam tak měla aspoň někoho, s kým jsem si nepřipadala tak mizerně. Za tenhle pocit musím poděkovat i Jančímu, Dáše, z části pak Zdenovi, Dejfosovi a několika dalším náhodně potkaným, jejichž jména si nepamatuju.
A které koncerty že jsem to ten den absolvovala?
  • Horkýže Slíže - Naprostá bomba.
  • Kamelot - Škoda toho zpěváka, jinak hudba úžasná. A intro geniální.
  • Thin Lizzy - Ale jo, tohle šlo. Příjemná a milá hudba, ale nadále je nevyhledávám.
  • Within Temptation - Kolosální nádhera. Sharon je naprosto úžasná, skoro jsem nevěřila, že někdo může takhle nádherně zpívat naživo. I produkce za nimi se světly dokonávala perfektní zážitek.
Na Bloodbound jsem se vykašlala, protože jsem nehodlala riskovat, že to přetáhnu a pak nebudu moct v té klendře usnout.



V pátek mi jednoduše opět ruply nervy, sbalila jsem si pět švestek a rozhodla se hned po obědě odjet. Nikdo holt není dokonalý a já měla pocit, že přes tu úžasnou atmosféru v areálu a krásné zážitky pod pódiem mám city jako hromadu trosek. A nehodlala jsem riskovat, že to bude ještě horší. Bohužel i naštěstí jsem nakonec neodjela.
Naštěstí kvůli zážitku z Freedom Call. Tahle kapela je jedna z mých nejoblíbenějších a dostala jsem se na ni hodně dopředu, většinu koncertu jsem strávila ve třetí řadě, pár posledních písniček pak v první.
Další peckou byl Edguy, kterého jsem si naprosto a totálně zamilovala. Dřív jsem tu kapelu neposlouchala, ale na Masteru jsem jí propadla.
A ještě jedním plus bylo to, že z pátka na sobotu se opravdu překrásně spalo.



Co se týče soboty, první vystoupení, které na mě udělalo dojem, byli Arakaini s Luckou Bílou. Sice pršelo, ale to nikomu nevadilo. Účast byla obrovská. Musím říct, že to vystoupení se opravdu povedlo a Lucka je naprosto úžasná zpěvačka, asi naše nejlepší metalová, kterou v Česku máme. Co dělá na popové scéně, fakt nevím.
Další vystoupení, které mě naprosto dostalo, byli Korpiklaani. To, co se dělo, se prostě nedá nazvat jinak, než BORDEL. Klasická finská chlastačka. Musím ale říct, že při PellonPekko mi vyhrkly slzy štěstí. Jako houslistka mám pro tohle slabost a větší nádheru předváděnou na housle v metalu jsem dlouho neviděla.
Ani Stratovarius nebyli špatní. Tuhle kapelu jsem neznala, ale docela mě zaujala. Nicméně z ní nemám takový zážitek, protože jsem se odebrala dozadu.
Co se Nightwish týče, musím říct, že z toho mám smíšené pocity. Nepatřím mezi lidi, co by Anette odsuzovali. Podle mě je to naprosto úžasná zpěvačka a při koncertě to dokázala. Při písničce Scaretale jsem valila oči, co všechno s hlasem dokáže. Ta písnička jí prostě dokonale sedí. I ostatní z nových alb neměly chybu. Scéna byla naprosto úžasná, zvuk taky. Ale co prostě nejsem schopná zkousnout, je její podání starých písniček, jako například Nemo, nebo Over The Hills And Far Away. Nechápu, proč je dávají vůbec do playlistu. Noví fanoušci, co znají Nightwish pouze s Anette, starší písničky stejně neznají, a ty staré fanoušky, co písničky znají naopak velmi dobře v podání Tarji, Anettino podání akorát irituje.
Na Deathstars už jsem jednou naživo byla, podruhé jsem to nepotřebovala, a tak jsem se odebrala spát.


Z neděle, čili posledního dne festivalu, si vzpomínám nejvíc na Škwor, Dogu a Sabatony, přičemž ze Škworů mám nejlepší zážitky. Ti byli naprosto bezkonkurenční. I Doga byla skvělá a o Sabatonech nemluvě, viděla jsem je už potřetí v životě a i v nové sestavě jsou skvělí. I když nový bubeník mi k nim až tak moc nezapadá, nicméně muzikant je to skvělý. Joakim opět komunikoval s publikem tak, jak to dokáže jenom on.

Vyspali jsme se, zabalili a jeli domů. Cestu mi zpříjemňoval přítel na telefonu, tímto moc děkuji. Celkový dojem? Master jako takový perfektní. Skvělá organizace, úžasná atmosféra, kapely senzační, všechno hrozně prima. A aby mi tyhle všechny prima aspekty příští rok nic nekazilo, jedu opět jako loni sama na sólovku. A už teď se na to hrozně těším.

 


Komentáře

1 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. července 2012 v 23:02 | Reagovat

Občas se říká, že Sharon zpívá na playback :)

2 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 24. července 2012 v 23:07 | Reagovat

[1]: To jsem ještě neslyšela, ale byl by to solidní facepalm, kdybych zjistila, že zpívala na playback. Celý koncert jsem totiž nedělala nic jinačího, než že jsem obdivovala její zpěv. :D

3 stranger-girl stranger-girl | 24. července 2012 v 23:59 | Reagovat

Do Edguy jsem se zamilovala taky :D
A to o té Sharon jsem slyšela taky, že to byl playback, já byla tak mimo z ní, že jsem si to neuvědomovala, ale jak říkali známí, tak prý že to byla blbost, když tam za jejím hlasem v pozadí zpívaly sbory a přitom nikdo jiný na pódiu neotevřel pusu, tak že to určitě bylo puštěné CD.. ale tomu já nevěřím :D ona určitě zpívala živě..
Anett jsem za písničku Nemo měla chuť zabít, ale jinak jak píšeš, je to skvělá zpěvačka :)
A z ostatních koncertů jsem naprosto nadšená taky, ale jak píšeš, člověk si to naprosto bezkonkurenčně užije jen, pokud tam jede sám.. tohle znám ze všech koncertů ne jen z fesťáků :)

4 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 25. července 2012 v 8:29 | Reagovat

Konečně to někdo řekl! Bílá nepatří na popovou scénu, s tím jejím vyřvaným hlasem by mohla válet jako metalistka nepředstavitelným způsobem.

5 Amaranthes Amaranthes | Web | 31. července 2012 v 1:47 | Reagovat

Ho ho ho! Tady se mi moc líbí, tady je to super! ;-)

Konečně někdo, kdo nenadává na Edguy, jaký to byl propadák! ;-) (Jsi můj člověk, takových jsem moc nenašla! ;-) )

A taky někdo, kdo pochválil Anette za to, že zpívala dobře. Staré songy Anette asi zpívat musí, nevím, kdo jim dělá playlisty, každopádně to tak je. Nemo se ještě dá, ale Over The Hills And Far Away už tolik ne. A Come Cover Me mě vůbec nebavila. Každopádně ten zvuk byl místy fakt na nic, Anette třeba u Last Ride Of The Day nešla slyšet skoro vůbec..

U Withinů mám pocit, že Sharon zpívala minimálně jednu písničku na playback. Aspoň co jsem měla možnost vidět a slyšet.Ale pak už zpívala bez něj a bylo to úžasné. Withiny jsem nemusela, ale musím říct, že mě nadchli a Sharon byla jedním slovem úžasná! :-)

Na Arakainy jsem chtěla jít a i přes to, že chcalo, jsem nakonec šla. Ta ženská válí - ten ječák a rozsah - to bylo prostě něco. Nedivím se, že tam bylo tak narváno, ona prostě umí a jak sama píšeš - nechápu, co dělá na popové scéně. Jednoznačně je to naše nejlepší zpěvačka.

Letos jsem jela poprvé a to víceméně jen kvůli Edguy a Nightwish, ale Vizovice mi chybí ještě teď! Pokud budou peníze, určitě se vrátím i příští rok, byla jsem naprosto unešena. :-)

Omlouvám se za delší komentář, jen jsem konečně našla někoho, kdo to viděl podobně jako já. :-)

6 bludgeoner bludgeoner | Web | 8. září 2016 v 12:24 | Reagovat

kratke pujcky bez registru 8-)

7 mugshot mugshot | Web | 27. září 2016 v 16:44 | Reagovat

pujcky na obcanku 8-O

8 CASEY CASEY | Web | 27. září 2016 v 22:47 | Reagovat

rychla pujcka brno :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015