.

Říjen 2011

A v ruce třímala růžové plátky

31. října 2011 v 19:44 | Nika Caesaris |  Útržky
Tiskla si je k hrudi a ani na okamžik nepřestala dýchat jejich líbivou vůni.
Vznešené žluté kvítí hladilo po duši.

Obvykle dostávala k Narozeninám bílou čokoládu místo hořké. Oblečení místo knih. A peníze místo lásky. Postavili před ni čokoládový dort místo oblíbeného věnečku a zaplatili drahý oběd v restauraci místo pečení brambor v popelu. Neviděli do jejího srdce a ona utápěla svoji duši v nenaplnění.

Při podmanivé vůni sakury

30. října 2011 v 14:24 | Nika Caesaris |  Útržky
... a třešňového polibku čaje Teekanne.


Nějakou dobu jsem se neozývala. Ze spousty důvodů. Statistika ruku v ruce se zákony schválnosti předpovídá, že jakmile se vám daří v jedné oblasti života, další se vám sesype jako domeček z karet. A po pocitu euforie a štěstí neoddiskutovatelně následuje pád. Čím výše jste byli, tím více to pak bolí. A já se ze svých zranění nějak nemůžu oklepat. Necítím se jako nějaká chudinka. Cítím se jen zlomená. A zničená.

Povinná četba - strašák, nebo záruka kvality?

18. října 2011 v 15:44 | Nika Caesaris |  Úvahy
P-O-V-I-N-N-O-S-T

Stačí jedno slovíčko a i plešatému vstanou vlasy na hlavě hrůzou. Devět nevinných písmen dá dohromady mocného strašáka, který působí tolik problémů. V případě knih dochází k tomu nejhoršímu - k předsudkům.

Pokud mámě něco uloženo jako povinnost, znamená to, že musíme něco udělat. A předvídá zároveň fakt, že to budeme muset udělat s nechutí, aniž by nás to bavilo. Mozek začíná pracovat a hlavu zaplní myšlenky na to, jak budeme ztrácet drahocenný čas nad něčím, co nás bude iritovat a mučit. Povinnosti jsou zpravidla nepříjemné. A v případě povinné četby mohou ukradnout opravdu hodně času, než svoji povinnost splníme. Kupříkladu takový Dekameron nebo Zločin a Trest jsou knihy, u kterých obyčejně člověk stráví i měsíc, ne-li víc. Povinná četba je záslužně odstrašující, ale jen z poloviny.

Jak mi vrátil život...

17. října 2011 v 22:52 | Nika Caesaris |  Útržky

Dobře či zle... Správně či špatně. Občas mi přijde, jako by člověk byl jen hadr a nechal sebou cloumat v bubnu pračky. Prvně doleva, pak doprava. Žádná jiná možnost není.

Černá, nebo bílá... Tak si vyber.

Foto trénink - Arachnid z blízka

17. října 2011 v 21:15 | Nika Caesaris |  Fotografie
VAROVÁNÍ: Jestli máte arachnofobii (chorobný strach z pavouků), tak se nekoukejte.

Uwaga, uwaga, Nika objevila funkce svého foťáku a okamžitě s ním vyletěla fotit havěť. Zaměřila jsem se na ně opravdu detailně. Jo, jakmile jsem objevila extra zoom a ostřící body, šlo to jako po másle.

Fotky jsou moje, z bývalého blogu, odkud jsem se odstěhovala kvůli objevení adresy mým spolužákem. Vážně jsem o jeho stalkování nestála, ale když jsem blog po roce projížděla, přišlo mi škoda sem některé fotky nedat.

Émile Zola - Zabiják

16. října 2011 v 13:05 | Nika Caesaris |  Povinná četba
Historické a společenské souvislosti:

  • Dílo vzniká v období velkých změn a nadějí, které spadalo mezi dvě velké revoluce. Začalo to roku 1789 ve Francii a pokračovalo rokem 1848 v celé Evropě. Nespokojenost vyvolala bouření lidí, šířily se nacionální a liberální myšlenky. Malé revoluce byly ale vždy vládou potlačeny.

Autor:
  • Francouzský spisovatel
  • Naturalista
  • V mládí nepříliš úspěšný student
  • 1871 první dílo, vlna ohlasu a kritiky
  • Vstoupil do dějin v Dreifusově aféře, napsal prezidentovi dopis J'acuse, vyjádřil se ve prospěch Draifuse, který byl nespravedlivě odsouzen
  • Umřel ve spánku, špatně si zatopil v kamnech

Dýchání Ethanolu

15. října 2011 v 20:30 | Nika Caesaris |  Jednorázové povídky

Chuť nápoje zhořkla na jazyku a začala mírně pálit v krku. Ústa zalil hořkosladký štiplavý pocit. V ruce jsem žmoulala malou sklínku s hnědou kapalinou a ledem. Ne, vůbec to zpočátku neznělo nevinně. Obyčejné, obvyklé a rutinní sladké mámení. "Jeden panák ti nic neudělá, musíš si se mnou ťuknout." Udělej to Niky, a budeš mít zbytek večera pokoj.
Další lok. Už zdaleka ne tak nepříjemný. Aktivoval všechny mé smysly a před očima se mi na vteřinku utvořil mlhavý opar. Na ústech se objevil úsměv. Prstem jsem přejela po hladké hraně skleničky a otáčela ji sem a tam. Olízla jsem drobounkou kapičku. Při posledním náklopu se úsměv prohloubil.

Design nočního nebe

15. října 2011 v 15:34 | Nika Caesaris |  Designy
Šla jsem večer po ulici. Jen tak sama. Na černý kabát mi spadaly jemné kapičky vody a já se jen tak podívala nahoru. Brýle zvlhly pod kapkami deště a nade mnou bylo jen potemnělé nebe. Zpoza hustých černých mraků vykukoval měsíc, který se pomalu ale jistě blížil k úplňku.

,,Noční obloha je překrásná."

Si elle était... aneb francouzské básnění

13. října 2011 v 21:11 | Nika Caesaris |  Básničky
Jak se naučit francouzskou podmínkovou větu? Při básnení!

Bylo by na dlouho vypravovat tohle celé od začátku, proto jsem příběh naší francouzštiny zkrátila na konec článku, kdyby to někoho zajímalo. Ale jen informativně... v hodině nám byla slíbena básnička, na které se naučíme podmínkové věty. Potom se na tabuli objevilo pět nerýmujících se, nýbrž poetických vět, které jsme se postupně naučili. Za úkol jsme měli napsat svoji vlastní báseň, akorát v záporu. A toto je můj skromný výtvor, který vznikl během čtvrt hodiny před spaním po skleničce vína. Nijak jsem si s tím nevyhrávala, šlo to tak nějak samo. Myslím, že začnu psát básničky i v jiných jazycích, než jen v češtině. Ve francouzštině to zní nádherně.

Perlím, perlíš, perlíme

3. října 2011 v 18:32 | Nika Caesaris |  Příhody strýčka Příhody
Občas míváme takovou náladu, že ironie a sarkasmus přerostou v něco neidentifikovatelného, leč úsměvného. Vždycky jsem pro okolí ráda filtrovala více či méně vtipné hlášky, které dokážou dostat do kolen minimálně znaveného studenta po osmi hodinách výuky. A jak si to tak občas píšu na desky sešitu nebo hrabu v historii konverzací, napadá mě, že bych se mohla podělit i na blogu.

Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015