.

K vyšší návštěvnosti tím správným způsobem - část druhá

12. června 2011 v 14:32 | Nika Caesaris |  Jak na návštěvnost
TENTO ČLÁNEK JE PRO LIDI, KTERÝM ZÁLEŽÍ NA NÁVŠTĚVNOSTI A CHTĚJÍ JI MÍT CO NEJVĚTŠÍ. POKUD JSTE SE SVOU NÁVŠTĚVNOSTÍ SPOKOJENI, NEMUSÍTE TO ČÍST, A UŽ VŮBEC MI NEMUSÍTE NADÁVAT, ŽE NA NÁVŠTĚVNOSTI NESEJDE.
Příklady psané kurzívou jsou pouze smyšlené a nemají co dělat s mými opravdovými názory.

V první části jsem se zabývala tím, jak o sobě člověk může dát vědět a zároveň co nejméně namíchnout své okolí. Tentokrát bych se chtěla zabývat o hodně subjektivnějším tématem. S předchozím článku jsem se dočkala souhlasných komentářů, což mě nesmírně potěšilo, u tohohle se asi najdou lidé, kteří se mnou až tak souhlasit nebudou. Přes to všechno napíšu další díl dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Rozhodně tu nechci nikomu diktovat, o čem má psát. Každého zajímá něco jinačího a každý umí něco jinačího. A o tom si ten člověk povede blog. A skutečně, každé téma může zaujmout.

Stačí do díla vložit duši, kus sebe a kus stylu

A tím bych se chtěla v tomto článku zabývat. Pokud obíháte ostatní blogy a dáváte vědět, že existujete vy i váš blog a stále nemáte návštěvnost a komentáře, tak chyba bude někde jinde. A nejčastěji bývá v obsahu blogu. Respektive v tom, jak svůj blog vedete. Budu se snažit trošku nastínit z vlastních zkušeností, jak by to mělo vypadat, a zároveň vám nediktovat žádná témata, žádný styl, naopak dovést k originalitě, která je při blogování hodně potřeba.


  • Akce vyvolává reakci. Reakce nepřichází sama. Čím větší akce, tím větší reakce.
Povídka, článek, fotografie, básnička, reportáž... Ať už píšete o čemkoliv, aby se dostavila odezva, musíte k tomu nějakým způsobem dát ve svém dílku podnět. Všimněte si následujících faktů.
  1. Největší návštěvnost mívají blogy na první pohled hloupoučkých a egoistických holek, které se vyžívají v šokování okolí a jejichž nejsilnější vlastností je exhibicionismus.
  2. Nejvíce komentářů bývá u radikálních článků. Souhlas může být klidně i mlčení, ale nesouhlas se dá projevit jedině komentářem. Kupříkladu, pokud napíšu: ,,Já jsem měšťanka, já jsem king, všichni vesničané jsou vidláci válející se v hnoji," pak mi ze sta nově příchozích návštěvníků čtyřicet vesničanů do komentářů vynadá, protože mi budou chtít vysvětlit, že plácám nesmysly.
  3. Lidé mají přirozeně rádi radikálnost a i když se většinou tváří, že je něco pohoršuje, v nitru se jim to může líbit. Toho musíme my tvůrci využít v náš prospěch, proto se vyplatí experimentovat s extrémy.
Tím jsem chtěla říct, že nejlepší upoutání pozornosti je šokovat okolí. Je to jako z reálného života. Nasaďte si na hlavu střapatou pastelově duhovou paruku a projděte se po náměstí. 90% lidí se po vás otočí a 50% z nich si vás bude pamatovat. Proběhněte se po náměstí s tou parukou nazí, otočí se 100% lidí, pár jich zavolá souseda a pamatovat si vás budou všichni ještě hodně dlouho. Stejně tak je to s blogem. Čím víc se vymknete konvencím, tím úspěšnější budete. Těm nejlepším nezáleží na tom, zda se o nich mluví negativně, nebo pozitivně. Stačí, že se o vás mluví.
Osobně jsem si to vyzkoušela mockrát, když jsem zveřejnila kupříkladu naštvaný článek nebo sex na kopírce. Můj vtipně-kontroverzní recept měl zase za následek, že mi přišlo několik poměrně lukrativních nabídek, díky kterým mám teď na nočním stolku svůj iPod.
Naopak, článek o Karlu Gottovi mi neokomentoval ani jeden člověk a přistálo mi pod ním jedno čtyřhvězdičkové ohodnocení. Poměrně vtipné při pomyšlení, že ho psala ta samá osoba, ale jiným stylem. Zkuste ty články porovnat a hned máte recept na to, jak vyprovokovat lidi k reakci. Stačí KONTROVERZE.

  • Téma, které zajímá vás, nemusí zajímat ostatní. Co člověka nezajímá, to dobrovolně nečte.
A vy bohužel nemůžete návštěvníka donutit, aby vaše práce četl nedobrovolně.

Fotografové, malíři, návrháři a jiní vizuální umělci toto mají snazší. Pro shlédnutí jejich dílka stačí pár sekund. A i když někoho téma fotografie nezajímá, stejně se na ni podívá a může mu v hlavě scvaknout důvod, proč ji okomentovat.

Zato pisatelé mohou zůstat v určitém směru nepochopeni. Tím spíš ti přespříliš originální. Pokud hodláte psát o bongo-ball lize nebo hodláte rozebírat v článku do mrtě bitvu U Kresčaku, pak počítejte s tím, že to bude číst zase jen člověk, který se o to zajímá. A ruku na srdce, o taková vybočující témata se zajímá málokdo. Nemůžete proto počítat s tuctem komentářů a hlasitou odezvou.

Jediná možnost je okořenění tématu o něco, co lidi široce přitáhne. To je ale opět to velké umění vnést kontroverzi i do naprosto konvenčního tématu. Pro příklad bych uvedla opět egoisticky svůj recept, který by nikdo nečetl, kdybych ho nenapsala tak, jak jsem ho napsala.

A samozřejmě, nejvíc člověka upoutají témata, která se jeho samotného osobně týkají. Když napíšu: ,,Všichni Pražáci mají malý péro," tak mi vesměs opět vynadají. Za prvně pro to, že je to nesmysl, za druhý pro to, že se jich to dotkne, zatřetí pro to, že je to kontroverzní. A když budu mít štěstí, tak se tomu všichni ostatní zasmějí.

  • ,,Dlouhý článek? Rychle pryč!"
Ano, tohle je další problém, lidstvo je líné jako prase. A proto se lidstvu nechce číst nic dlouhého. Takový text musíte opět něčím okořenit, vtěsnat do něj něco, co upoutá a co si návštěvník zapamatuje. Nejlepší je mít nějaký osobitý rukopis, něco, co vás činí originálem.

Za druhé je dobré členit text do menších odstavců a mít v něm pořádek, nemít jeden souvislý odstavec. Co myslíte, vy, kteří jste se dočetli až sem? Kdybych všechno splácala dohromady bez členění, nadpisů a tučných řádků, neznechutilo by vás to už při prvním pohledu? Krom toho, pokud je text členěný na menší odstavce, pak se zdá, že ubíhá rychleji. To platí i v povídkách. Když je členíte na odstavce a děláte hodně mezer, čtenáři se zdá, že mu ubíhají rychleji, proto se u nich více drží.

Dobré je člověka "lapit do sítě" hned na začátku. Můžete si i trošku vymýšlet. Když na začátku článku slíbíte něco, z čeho se čtenář rozhodně pozvrací, bude si to chtít vyzkoušet, to mi věřte. Kvůli tomu, aby zjistil, jestli uvidí svoji svačinu podruhé, si přečte i kilometr dlouhý článek o ničem. Ale musí vám ten začátek uvěřit. Pokud neuvěří, číst to nebude.

  • Pozor na pravopys!
Za tenhle bod bi mně asy psousta lydí nejradějy zlinčovala. Ačkolyv se obecně, tradije že důležytý je obsah a ne pravopys fakttem, je že přy čtení čehokkolyv to váýně ukrutně otravuje žyvot.

Pokud totiž máte text plný hrubek a překlepů, jako jsem to udělala já o kousek výše, nemůžete počítat s tím, že text bude mít úspěch. Může být sebelepší, ale ty chyby ho kazí. Můžeme si to přirovnat k vaření. Když seženete perfektní maso a špatně ho naložíte, připravíte či okořeníte, stejně se to nakonec nebude dát žrat.

Nikdo není neomylný a i já mám kolikrát v textu překlepy a chyby, dokonce jsem teď jednu měla i v záhlaví, ale dá se to omezit. Můžete si text nakopírovat do textového editoru typu Word a nechat si ho zkontrolovat. Potom si ho po sobě můžete přečíst, klidně i dvakrát. Pečlivost se v tomhle směru vážně vyplatí.

O ToM, zHe nEmAaAtE PsAaAt dEbIlShTiNoU CzI WyPaTlAnShTiNoU, sE NeBuDu aNi zMiNoWaT. zHaAaDnIiI ByT YeN MiNiMaAaLnE InTeLiGeNtNiIi bLoGgEr tAkOwOu cHyBu sNaD UdElAt nEmUuUzHe. Ye yAsNeEe wOe, ZhE TyHlE S PrOmInUtIiIm sRaCzKy nIkDo lUsHtIt nEbUdE, aNi kDyBy hO To, Co yStE NaPsAlI, zAyIiImAlO SeBeWiIiC. (Devypatlátor)

  • Rady ze začátku na závěr
  1. Především buďte sví
  2. Pište jen o tom, co vás skutečně baví. Blog je zábava
  3. Pokud na mě nedáte a budete psát o něčem z povinnosti, lidi to poznají.
  4. Nebojte se vybočit, nebojte se upoutat, nebojte se být jiní a originální.
  5. Na blogu, pokud jste v anonymitě, můžete být upřímní. Lidé to poznají a oblíbí si vás, především v době, kdy mají všichni nasazenou masku a přetvařují se.
  6. Pokuste se nikoho neurážet a nikomu svým vystupováním neubližovat! Můžete být kontroverzní, to ano, ale když budete kontroverzní na úkor někoho jiného, dopadnete špatně!
Šestý bod je obzvlášť důležitý! Ačkoliv jsem používala jako příklady urážky a ačkoliv to byly nejlepší příklady, byly to příklady téměř extrémní a nikomu nedoporučuji je převádět do praxe. Psát tak, že vždycky někoho naserete, se vyplácí jen těm, kteří to skutečně umí. A že je to vysoké umění, leckdy opředené zákony a ochranou. Viz. fakt, že bulváry jsou nejčtenější. Ale kolikrát už redaktoři stáli před soudem? Nenapodobujte je!

  • O čem jsem se nezmínila? Takzvané "BloQuííísqy copy non plus ultra"
Tady je, myslím, každá rada drahá. Tisíckrát jim řeknete, že se to nedělá, že je to k ničemu, ale neposlechnou vás, protože je to prostě baví a naplňuje. A ruku na srdce, kdo z nás si tím neprošel? Podle mě takhle vypadají začátky většiny bloggerů a je jen na konkrtním člověku, zda je natolik kreativní, aby ho přestal tenhle způsob blogování bavit a začal se realizovat jiným, autorským stylem. To nikoho nenaučíte.

Možná by se někomu mohlo zdát, že článek byl o ničem, v lepším případě o blbostech, které zná každý začátečník. Než mi tohle napíšete, vzpomeňte si na svoje začátky a mějte ohled na lidi, kteří by se rádi dostali ze stínu, ale neví, jak na to. Znám takových poměrně dost.

Sama se těmito pravidly moc často neřídím. Osobně jsem se svojí návštěvností spokojená.

Snad článek aspoň trochu pomohl. Příště se mrkneme na vzhled blogu.
 


Komentáře

1 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 12. června 2011 v 14:56 | Reagovat

Ještě že Devypatlátor máme =) A pozor na pravopis, řídíš se pravidlY (viz. poslední vykřičník článku).

2 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 12. června 2011 v 15:02 | Reagovat

[1]: No jo, abych já v posledním odstavci neudělala chybu. :D Díky.

3 Sinead Sinead | Web | 12. června 2011 v 15:10 | Reagovat

Veľmi dobrý článok, so šiestym bodom súhlasím asi najviac, nech je blog akokoľvek extravagantný, ak je admin nepríjemný k svojim návštevníkom vždy sa to vypomstí.

4 Terka Terka | E-mail | Web | 12. června 2011 v 15:10 | Reagovat

Stačí napsat článek, jak si zvýšit návštěvnost :-D
Jinak, super text, četla jsem ho i včera ;) Nechtěla by jsi s ním přispět do časopisu Bloger? Kdyžtak napiš na email, vše vysvětlím ;)

5 mummy mummy | Web | 12. června 2011 v 15:14 | Reagovat

Myslím, že veľmi pravdivý článok ;) Celý tento seriál znie zaujímavo, aj keď bohužiaľ vždy budú ľudia, ktorí sa nikdy nepoučia.

6 Siwa Siwa | Web | 12. června 2011 v 15:14 | Reagovat

Tahle "série" článků se mi moc líbí. Abych se přiznala, závidím styl psaní. Udrží to pozornost a věty nejsou "těžké" a zamotané. Vážně závidím :-D
Na další díl se moc těším, zajímá mě, co zase dělám špatně :D

7 Terry Terry | Web | 12. června 2011 v 15:14 | Reagovat

Skvělý článek =) Začátečníkům to určitě hodně pomůže ;) i když já mám už x tý blog, začátky jsou vždy nejtežší :D

8 LoveShy LoveShy | Web | 12. června 2011 v 15:25 | Reagovat

Výborný článek, skvělý styl psaní a vše je pravda pravdoucí :). K "dobré blogařině" se musí člověk vypracovat a i tak mi přijde, že úspěšným blogerem se stane jen málokdo..

9 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 12. června 2011 v 15:31 | Reagovat

Párkrát jsem se často v tématu týdne pokusila napsat nějakou kontroverzi a doufala, že mi tam někdo aspoň vynadá. A stejně tam byly jen dva komentáře typu: Hezký blog.
Ale je pravda, že od doby, co má toplist nějaký zvláštní přístup a ač ho ostatní vidí, já na mém blogu ne a ne, nějak mi na tom nesejde :D
A nějaký komentář se najde vždycky, aspoň jeden :D

10 Bels Bels | Web | 12. června 2011 v 15:33 | Reagovat

Jo, mě to teda sakra bavilo :) Máš pravdu. Jen lidi jsou líný psát články o něčem, pak je každá rada drahá ;) Budu se inspirovat a těším se na další články )

11 Adelaine Monroe Sawyer Adelaine Monroe Sawyer | Web | 12. června 2011 v 15:39 | Reagovat

Článek je dobrý, ale jak jsi psala na konci, víc to každý. A já když jsem začínala bych si teda takhle radit nenechala. :D Nom, představit si takovou Lady Vanilku jak ti pod tenhle článek napíše "díky za rady" a začne se jimi řídit. No, to by se svět úplně zbláznil. (i když Vanilka je asi originální až dost)
A jinak prostě.. nevím, co ke článku říct. Všechno vím, všechno je jasný, všechno je pravda.

12 Teen Teen | Web | 12. června 2011 v 16:14 | Reagovat

Je to dobře napsané :-) ale ono to ze začátku vždycky chvilku trvá, než se člověku na blog občas vrátí sám od sebe. :-)

13 Teen Teen | Web | 12. června 2011 v 16:39 | Reagovat

[12]: NĚKDO vrátí sám od sebe

14 Kerria Kerria | Web | 12. června 2011 v 16:43 | Reagovat

Souhlasím. Kontroverze táhne. 1-2 hrubky na článek jsem ochotná tolerovat, ale při větším množství se text stává stejně nečitelný jako vypatlanšitna.

Je ještě jedna věc, která pomáhá zvýšit návštěvnost a hlavně počet komentářů, kterou jsi nezmínila:
Pokusit se najít blogery s podobnými zájmy, vkusem, věkem, rodinnou situací apod., vracet se k nim a hodně komentovat. Tam je totiž největší šance, že díky nějaké podobnosti si váš blog oblíbí a budou se k vám rádi vracet. Kromě toho, ten jejich blog pravděpodobně čtou zase lidé podobného ražení, které můžete svými smysluplnými komentáři zaujmout. 8-)

15 Eskandriel Eskandriel | Web | 12. června 2011 v 17:18 | Reagovat

Já myslím, že je to fajn mít návštěvnost, ale na druhou stranu já mám blog především jako takové moje milé místo, kde pomalonku shromažďuju věci, co se mi líbí:-D Ale návštěvy jsou samozřejmě příjemné:-D

16 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 13. června 2011 v 15:57 | Reagovat

Slíbíme, že se čtenář pozvrecí atzd. to mě dostalo sm,íchy na zem. :D  :D A nejlepší na tom je, že je to pravda.

(Ale ona i ta exhibice se zapíše do paměti lidí v kladném či negativním dojmu. Když potkáte v nákupáku na záchodech holčiny, co fotí byť ze srandy mucQ fotešky, tak ti, co projdou kolem si budou o nich myslet, že jim hrabe. Naopak nejlepší jsou toi, co svoji exhibici berou za naprosto normální, např. že jejich zelené číro je zajímavé, na to už skoro zapoměli. :-) Já vím, že teď píšu tak trochu mimo mísu, ale nedalo mi to. )

17 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 15. června 2011 v 20:01 | Reagovat

Pekne zrozumiteľné a prehľadné.

Mne na nej záleží z hľadiska, že viem že niekto si moje články prezerá a že nepíšem zbytočne :)

18 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 25. června 2011 v 15:22 | Reagovat

Dobré to bylo, víceméně jsem to odkývala.

Mimo kontroverzních názorů, je občas taky dobré psát to, o čem lidi chtějí zrovna číst. To je ovšem mnohdy ještě těžší, než provokovat. :-)

19 Nekra Nekra | Web | 3. května 2014 v 22:47 | Reagovat

Na tyhle "návštěvnostní" návody jsem se kouknul spíš ze zvědavosti.
První díl v pohodě, dokonce s něčím souhlasím (nejdůležitější jsou komentáře - dost mne zklame, když se mi na hlavní stránce napíše, že včera můj blog navštívilo K lidí a nemám tam ani jeden nový komentář).
K tomuhle dílu mám asi jedinou výhradu - nedá se to číst. Vím, je to subjektivní názor. A hlavně abys to nepochopila špatně - není to kvůli obsahu, ale ta spousta červené a hlavně ty točící se vykřičníky - na ty se opravdu nedokážu dívat (a najít část, kdy není vidět ani jeden je v tomto článku hodně obtížné).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015