.

Jak se efektivně učit eneb učení nemusí být muka

8. dubna 2011 v 15:11 | Nika Caesaris |  Studium - návody
Zdravím své (ne)věrné čtenáře i nově přchozí. A především zdravím študáky, které bezesporu přilákal nadpis. Hodlám totiž tenhle článek věnovat především lidem, kteří potřebují mít ve škole nějaký prospěch, ale bohužel jim nebyl dán talent, aby si všechno pamatovali bez problémů ze školy.
Ze svý vlastní zkušenosti vím (zas tahle moje otřepaná věta), že učit se člověk musí taky naučit. Je totiž rozdíl mezi intenzivním studiem a bezcílným zíráním do knížky, přičemž máte myšlenky úplně někde jinde. Bohužel je pravda, že tohle dělá většina školáků a studentů. Přináší to akorát problémy a lidé tím zbytečně ztrácí čas. Taky jsem tohle provozovala, není to tak dávno. Vlastně jsem se tímhle neožným způsobem snažila naučit chemii. A jak to dopadlo? Výzo mi zdobí z tý chemie nekompromisní kule. Ale po dvou měsících utrpení jsem začala mít z chemie dvojky, nejhůř trojky. Tak mi dovolte tyhle zkušenosti předat dál.

p.s.: Článek je poněkud "obsáhlejší"... Nezmáknete ho během pěti minut, tak si na něj nechte čas, pokud chcete, aby vám k něčemu byl.

  • První krok: Relaxace
Mysleli jste si, že když přjdete po osmi hodinách školy domů, bude mít smysl se okamžitě začít šrotit? Kdepak! Přiznejte si otevřeně, kdy toho máte plné zuby a naordinujte si povinně potřebný čas, abyste načerpali novou energii pro práci. Učení je totiž celkem dost namáhavý proces, především pro lidi, co na něj nejsou zvyklí.
Způsob odreagování už si musí najít každý sám. Sama po přchodu domů shodím školní hadry, vezmu psa a jdu s ním na půl hodiny běhat (jogging je skvělá věc, taky se tu dočká článku), potom skočím rychle do sprchy, uvařím si sypaný čas, lehnu do postele a jen poslouchám hudbu. Tenhle riuál mi trvá maximálně hodinu a půl a jsem po něm připravená pak do noci bez problémů studovat. (přestávky jsou samozřejmostí). A pokud třeba jezdíte některé dny domů kolem sedmi hodin večer, pak to spraví například třeba i dvacetiminutová meditace.

  • Všechno vedlejší pryč
Pokud jdete na učení, musíte na něj jít s prázdnou hlavou. Ze soustředění nad problematikou učiva vás nesmí vyrušovat nic jiného, jako například nezalité kytky nebo kamarádka vyhrožující sebevraždou. Tohle všecno jsou vedlejší vlivy, které odvádí vaši pozornost a zapřičiňují to, že sedíte nad knížkou a za půl hodiny si uvědomíte, že si nepamatujete vůbec nic. To je sebetýrání a ztráta času. Pokud se chcete nučit učit, první krok k úspěchu je načit se především soustředit svoji pozornost.

  • Nerozumím = neumím
Tohle je taky jedna z typických chyb, ale především je to problém klasického memorování, kterému propadává většina zoufalých studentů. Tohle můžu demonstrovat sama na sobě, kdy jsem se učila přesné definice chemických pojmů. Měla jsem jich přesně 74, přičemž se sousta pojmů neskutečně podobala. Myslela jsem si, že se to dokážu "nadrtit", aniž bych tomu nerozuměla, ale výsledek byl takový, že jsem pletla elektron s anionem a kovalentní vazbu se sigma vazbou. Zmotala jsem to šíleným způsobem, přestože jsem se to učila tak dlouho a málem jsem si u toho uřízla nohu, jak jsem z toho byla ke konci zničená. Problém byl v tom, že jsem tomu prostě a jednoduše nerozuměla, a tak jsem si nemohla pomoci metodou, kterou bych popsala jako "dávání souvislostí dohromady". A tohle neplatí jen o technických předmětech. Bitvu v dějepisu se taky naučíte mnohem líp, když si ji představíte a přemýšlíte nad tím, jak to asi vypadalo, proč to proběhlo zrovna tak, jak to proběhlo. Anatomii rostliny se zase krásně naučíte s nákresy. Já například nerozlišila mikrosporu, mikrosporofyt a mikrosporofyl, dokud jsem si nenašla obrázek a nesnažila se ho pochopit. Navíc, když se něčím zabýváte, utkví vám to v paměti mnohem líp, než kdybyste se to otrcky učili s tím, že tomu snad ani porozumět nechcete.

  • S odporem je učení mučení, s radostí je to zábava
Tohle je taky typická a zásadní chyba, narozdíl od těch předchozích není tak lehce odstranitelná. Těžko uděláme z něčeho, co nás nebaví, něco, co nás baví. Tady je zapotřebí dost oduševnělosti a pychické vyspělosti, aby se člověk dokázal podívat sám do sebe a vidět pozitivně i to, co pozitivní není. Zdálo by se, že je naprosto nemožné mít rád svoje povinnosti, ale opak je pravdou. Když se tohle naučíte, pak vás začne škola bavit a s prospěchem nebudete mít nejmenší problém. Odpadnou veškeré stresy a trápení. A přitom budete pořád ten stejný člověk, akorát o něco bezstarostnější. To, pro co se jiní budou trápit, vám vadit nebude a všechno půjde snáz. Opět můžu demonstrovat sama na sobě a své chemii, o oblíbení si předmětu, ze kterého jsem propadla, jsem napsala TENTO článek.

  • Dívejte se na televizi, čtěte časopisy
Média jako například telvize nebo časopisectví nabízejí spoustu zdrojů informací, které se můžou hodit. Z televizního dokument nebo zábavně psaného článku si jistě odnesete víc, než byste si odnesli ze suchého školního zápisu. Proto dporučuji, pokud uvidíte v televizním programu nějaký zajímavý pořad, který by se mohl hodit, zapněte si ho a zkoukněte ho. Pokud ho neprochrápete a nebo při něm nebudete telefonovat s kamarádem, pak určitě při zkoušení oslníte. To samé platí i o časopisech. Encyklopedie jsou taky moc fajn, ale na to už člověk musí mít divnou povahu, aby chroustal jden článek z encyklopedie za druhým (já tohle dělávám od devíti let a v životě jsem se na základce většinu předmětů nemusela učit). Ale musím říct, že počtačové hry založené na historických faktech taky pomáhají, viz. strategie Total War, díky kterým je ze mě profík na vojenství starověku a středověku. Nehledě na to, že studium mimo je daleko zábavnější a zajímavější.

  • Přestávky jsou nutostí, ale i ony mají svá pravidla
Řekli jste si někdy, že si sednete k učení a neodlezete od něho po dalších několik hodin? A od toho jste čekali úspěch? Chyba! Lidský mozek není stroj, aby takový nápor zvládl. Chce to minimálně deset až patnáct minut po každé hodině, někdo potřebuje i častěji, ale tím pádem by měly být přestávky kratší. V žádném případě je ale nesmíte vynechat.
POZOR! Pokud přestávku pojmete tak, že zahodíte učení do kouta a půjdete se na těch patnáct minut koukat na televizi nebo hrát na počítači, způsobíte si dokonalý výplach mozku a předchozí snaha přijde vniveč. Proto přestávku pojměte tak, že se prothnete, třeba i projdete po chodbě, dojdete se napít, ale v žádném případě svoji pozornost neodvádějte nijak extrémně k něčemu jinačímu.

  • Kdy se učit?
Z předchozího bodu cosi logicky vyplývá. Nejde jenom o to se učit, ale učení vám taky musí v hlavě uvíznout. To by se ale nepodařilo, kdybyste si po naučení způsobili právě ten výplach mozku, o kterém jsem psala výše. Proto je nejlepší se učit před vyučováním a nebo před spaním, což je naprosto nejleší způsob, kterému chci věnovat samostatný bod níže. Jeden můj poměrně chytrý spolužák se učí například v autobuse, když jede do školy, a nemůže si tenhle způsob vynechválit. Další z mých spolužáků dokáže neskutečné množství informací pojmout těsně před písemkou, ale tuhle metodu nedoporučuji, on má prostě na tohle talent odněkud z hůry, je jeden z mála. Ale možná, že v sobě něco takového taky objevíte.

  • Opakování matkou moudrosti
Všímáte si, že pokud dáváte v hodině pozor, tak byste z toho, co se určitou hodinu ve škole naučíte, dokázali okamžitě po výuce napsat písemku? Tohle je dokonalá vlastnost lidské paměti, kterou ukazuje křivka zapomínání. Tuhle křivku můžete ale hezky ošulit, když si učení po výuce utvrdíte. Dám příklad. Máte hodinu dějepisu, na které proberete římský dominát... třeba. V tu chvíli máte učivo v hlavě a potřebujete ho tam utvrdit, než se vykouří. Proto je dobré si hned o přestávce po hodině dějepisu učivo alespoň jednou přečíst a zamyslet se za ním. Tímhle způsobem si ušetříte 50% domácí práce. Vážně to funguje.

  • Učení před spaním- Nejefektivnější způsob objeven, funkčnost zaručena.

Učení

Ne, nepředpokládám, že všichni mí čtenáří umí německy, takže si dovolím článek přeložit.

Chytrý ve spánku
Jednodušše knížka pod polštářem bohužel nic nepřináší. Ale přesto se ve spánku můžeme učit. Jedna studie Severozápadní univerzity v Illinois (USA) ukázala, že dokonce v hlubokém spánku ukládáme do paměti nové informace, takže zlepšujeme paměť. Bylo objeveno, že si v takzvané REM fázi (rychlý oční pohyb) upevníme to, co jsme se naučili. Pro studii ukazují výzkumníci experimentálním subjektům na jedné obrazovce 50 rozdílných obrazů, které byly podloženy charakteristickými šelesty- něco jako kočičí mňoukání. Účastníci si museli zapamatovat, kde se na monitoru obrázek objevil. Následně usnuli. Během fáze hlubokého spánku bylo testovaným lidem ještě jednou přehráno 25 zvuků- a mohli si později zřetelně lépe vzpomenout na umítění souvisejících obrázků.

Eeeeeeh, přátelé, tak tenhle článek mi dal zabrat. A beztak jsou v něm chyby. Ve zkratce ale určitě chápete, o co jde. Pokud se učíte před spaním, ve fázi hlubokého spánku se vám učivo uloží pevně do paměti, navíc si tím ještě paměť zlepšujete. A pokud hned po zavření učebnice jdete spát, pak máte jistotu, že si ráno budete pamatovat všechno. Aspoň v případě, že jste se učili správně a soustředěně. Tohle funguje, to můžu zaručit.

Snad článek pomohl. Strašně ráda bych byla za jakoukoliv odezvu. Vaše zkušenosti, tipy, triky. A taky korekturu toho mýho chabýho překladu, pokud tu někdo umí německy :D
 


Komentáře

1 Hope Hope | Web | 8. dubna 2011 v 15:31 | Reagovat

Povedené shrnutí...:-) Učení v autobuse, před písemkou i před spaním můžu doporučit. Učívala jsem se tak ZSV a děják, kde chce profesorka přesně to, co je napsaný v sešitě, žádný "svýma slovama" a ještě mám jednu metodu... Abych si učivo líp zafixovala, namluvím si látku do mobilu a před spaním nebo ráno v autobuse poslouchám...

2 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 8. dubna 2011 v 16:07 | Reagovat

[1]: No vidíš, na fintu s diktafonem jsem úplně zapomněla. Díky :-)

3 Findë Findë | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 16:08 | Reagovat

Moc děkuji za článek, a ano, to učení před spaním mi taky funguje..

4 Teia Warrilow Gingl Teia Warrilow Gingl | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 17:06 | Reagovat

[1]: To já si dělám záznam z hodin. Jen už si ho nikdy nepustím...

5 Neriah Neriah | E-mail | Web | 8. dubna 2011 v 18:17 | Reagovat

Před spaním se učit nedokážu. Většinou už myslím na to, jak si lehnu do postele, takže moje pozornost odbíhá pryč. U mě je nejhorší problém udržet soustředění u jedné věci. I při hodinách se mi občas stává, že si automaticky píšu poznámky, ale vůbec nevím, o čem je řeč.
Když se mi ale podaří dávat celou hodinu pozor, u teoretických předmětů mi pak stačí látku několikrát si přečíst. Nejraději se procházím po pokoji a látku si polohlasně předříkávám. Nedokážu totiž sedět vklidu, aniž bych nepřemýšlela nad nesmysly. Musím se tedy soustředit na učení a ještě na chůzi a na přebytečné myšlenky už pak nemám prostor.
Tento způsob výuky však u mě bohužel není možný neustále, jelikož spolubydlící na intru na mě kouká jako na idiota. Vlastně jsem do nedávna ani netušila, že je na tom něco divnýho.
Pokud jde ale o již zmiňovanou chemii, mám v sobě zafixováno: "určitě ti to nepůjde, tak se ani nesnaž, je to zbytečný", a s tím lze bojovat jen velmi těžko. Jsem si stoprocentně jistá, že látku umím, a když dostanu písemku, rozklepu se a najednou nevím nic. Tenhle blok ale snad jednou odbourám.

Nejlepší by stejně bylo, kdybych mohla psát jen písemky, protože já nemám takovej ten dar všecko u zkoušení okecat, aby to vypadalo, že toho vím hodně :-(

Jdu se tedy zdokonalovat v umění učit se :D Až nedávno mi došlo, že to vlastně pořádně ani neumím, ostatně na základce jsem se učit nepotřebovala a prvák na gymplu mi přišel hrozně jednoduchej.

6 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 8. dubna 2011 v 18:31 | Reagovat

Takže můj zásadní problém spočívá v tom, že před spaním poslouchám hudbu. Hups. Nicméně, tohle si kopčím do wordu a ukážu to mamince, aby věděla, že můj přístup ke škole není tak neefektivní, jak to vypadá. Určitě se mi to bude hodit!

7 Danger Danger | 10. dubna 2011 v 11:25 | Reagovat

Povedený článek, najednou mám i docela chuť otestovat to. Mým jediným problémem je lenost. Paměť mám, logiku (prý) docela taky, jenom už jsem za ty čtyři roky na gymplu tak zlenivěla, že se můj mozek patrně zaseknul v šesté třídě. Hodně se mi ale za poslední dobu osvědčilo opisování dané látky. Když jsem chyběla a dopisovala biologii, další den jsem si pamatovala mnohem víc, ne kdybych si to jenom četla. :)

8 Leila Leila | Web | 10. dubna 2011 v 13:05 | Reagovat

Některé věci jsem netušila, s jinými jsem dobře obeznámena a využívám je. Každopdáně využívám ještě něco, je to sice trochu náročnější časově, ale mi to pomáhá a to, že si učivo přepíšu. Poznámky v sešitě jsou někdy chaotické a když si je připíšu na papíry A4 a pak ještě jednou přečtu většinou se víc učit nemusím. Mě to moc pomáhá, ale většina spolužáků by se s přepisováním otravovat nechtěla :D A jinak do půlky devítky jsem se neučila skoro vůbec, ale teď asi degeneruju a potřebuju to. Tohle se mi osvěčilo. A taky jsem už zkoušela si látku nahrát do mobilu a poslouchat ji :D zatím to testuju ve skušební lhůtě, ale stejně to asi opisování nepředčí :D
Jinak mi problém dělá udržet pozornost. Stane se mi, že i když na mě někdo mluví já se zamyslím nad něčím, co řekl a dál ho neposlouchám. Po čase se proberu a enzbyde mi než přikyvovat, protože nechci urazit, že bych řekla, že jsem neposlouchala. Zrovna předevčírem se mi to stalo na doučování angliny... A pak se mám něco naučit :D Každopádně opisováni zdar :D Tvořím si tak hezky velkou složku s probranou látkou z důležitých předmětů a líbí se mi to :D

9 {Atla><Kauschimi} {Atla><Kauschimi} | Web | 11. dubna 2011 v 9:33 | Reagovat

Já osobně mám problém se k tomu učení dokopat. Když už se tam dokopu ,tak mě to velmi baví a s nadšením do sebe tluču učivo (to platí od dějepisu ,přes matiku až po chemii) . Jenomže (a to si přiznávám a ani nevím jestli mě to mrzí ) jsem velký závislák na počítači a tím pádem na to tak trochu "kašlu" . Mám stejný problém jako Danger. I já jsem po nástupu na gympl šíleně zlenivěla. Vždyť školu mám jasnou až do 4ťáku ,tak teď se mohu flákat.
Btw: Všechny tvé rady znám ,a to ne že bych je někde četla ,ale z vlastní zkušenosti. {i Když jsem se nikdy extra neučila} Až na to : učení v autobuse . Nevím ,když jede školák a lidé jsou tam naňahnaní na sebe ,to moc na učení není ^^ . Moc ruchu.
Současně chci taky poznamenat ,že mě děsí představa ,jak se budu celý den učit. V tomto lidi obdivuji . Já to momentálně beru jako zabitý čas  {takže škole věnuji čas ráno(třeba si přivstanu na 2 hodinky na zopakování a překontrolování) a večer před spánkem}.

Ej,pardon, jsem se trochu rozepsala. Pochybuji ,že se na to někomu bude chtít odpovídat =D . Ten článek je ukázkový ^^

10 Dancek Dancek | E-mail | Web | 11. dubna 2011 v 22:36 | Reagovat

Nejlepší je dávat pozor, avšak kdo vydrží několik hodin bedlivě naslouchat, že? :-D Když jsme u toho spánku, tak já jakožto člověk s lucidním sněním se učím ve spánku. Stačí se déle zadívat do knížky či sešitu, náhodně zbystřit nad některými slovy na stránce a v noci tu knihu do detailu můžeš vidět, nejen to, ale tím, že si jí připomeneš mozek jí i zpracuje, nedá jí do kouta, jako něco nechtěného, například slogan na bilboardu. Já umím perfektně anglicky a německy ve spánku, jen angličtinu se bídně učím. Jak to, že si ve snu čtu anglické knížky? Nejen, že jde o přerovnání v mozku během spánku, člověk by měl najít i klíč k tomu, aby to pak využil, bohužel tyto dvě věci nějak nemůžu využít. Já se učím tím, že jiné učím. Jelikož má babička byla učitelkou, tak jsem po ní zdědil tu schopnost učit jiné. Mne stačí jednou někoho vyzkoušet a umím to, a oni podruhé již také. Člověk to slyší, zavtipkuje si u toho, řekne něco a podle mých gest vědí zda je to správně či ne. To je asi nejefektivnější učení.

11 Anjulii* Anjulii* | Web | 23. dubna 2011 v 18:18 | Reagovat

hodně dobrý článek ;) naštěstí jsem s učením nikdy problémy neměla.. :D :)

12 Ramenka Ramenka | Web | 23. dubna 2011 v 20:18 | Reagovat

skvelý článok, ja viem že robím presne tie chyby čo si napísala, ale nejak sa neviem donutit.na gymply to bolo bezproblemové, ale na vysokej, je to o niečom inom ked sa cez skuškove musis nauciť niekolkostostranovú nudnú ucebnicu na kazdy zo 6 predmetov :-(

13 Arila Arila | Web | 13. srpna 2011 v 16:15 | Reagovat

Skvělý článek, všechny rady jsem si zapsala. Mohla by jsi třeba napsat i další tvé postřehy pro lepší učení! ;-)

14 melanii melanii | 15. února 2012 v 13:41 | Reagovat

ty jo děkuji za návod... fakt nevím si už rady s učením je to spíš za trest než zábava... :) ;) vážně děkuji i...

15 Forgrimm Forgrimm | 11. března 2012 v 14:16 | Reagovat

Skvělý článek, moc inspirující.Děkuji.
PS: Jsem šťastný,že si někdo taky všimnul strategie total war - hru sem získal náhodou ale od té doby nemám problém s dějepisem a baví mě. :-)  :-)

16 Tender Tender | E-mail | 15. dubna 2012 v 21:51 | Reagovat

Strašně krásně a dobře napsané. !! :)
Děkuju moc za tento článek, jsi úžasná :) :-)

17 Jeff Jeff | E-mail | 18. února 2013 v 19:08 | Reagovat

Moc ti děkuju za článek, prostě super =))

18 Daniela Daniela | 14. srpna 2013 v 10:54 | Reagovat

Díky za hezký článek :-))) přidávám svojí trošku do mlýna - http://www.kralovske-spani.cz/jak-neusnout-uceni/ - o učení přes noc... já s tím máme sice veskrze negativní zkušenosti, ale co už.

19 Mysha Mysha | 12. března 2014 v 21:39 | Reagovat

Super článek! ;)
U mě je problém vůle a lenost. Navíc mám problém s tím, že když mě něco opravdu nebaví, tak nejsem schopná se to naučit... Pořád doufám, že ten svůj postoj co nejdřív změním, jelikož mám jen 2 roky do maturity :O :D

20 Jackelin Mandragor Jackelin Mandragor | E-mail | Web | 7. dubna 2014 v 15:52 | Reagovat

Děkuji za rady :) Určitě jich využiji.

21 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 21. dubna 2014 v 14:30 | Reagovat

Myslím si, že se učit umím. Na základce jsem chvilku měla nějakou tu dvojku, ale skoro vždy jsem měla na výzu samý jedničky. Na gymplu jsem akorád v prvním pololetí v prváku chytla trojku z matiky, ale jinak zatím vždy vyznamenání. Ok, vím, že známky nejsou vše, ale částečně vypovídají o snaze. A já jsem snaživá hodně. Mám svoje metody, tak se dobře učit. Ale musím říct, že i přes to, že jsem si o sobě myslela, bůhvíjak jsem velkej "odborník na učení", tak jsem se z tvého článku dozvěděla i něco nového, co mi snad pomůže se třeba více zlepšit nebo se alespoň méně nadřít :)

Jo a mimochodem... Jestli jsi to opravdu přeložila, tak smekám. Já mám němčinu už 5 let, ale asi (ehm asi určitě) bych to nezvládla :D

22 Anina Anina | 18. května 2014 v 12:49 | Reagovat

pěkný článek :-)

23 Ťopina Ťopina | 3. června 2014 v 18:56 | Reagovat

Kdy se učit, je asi hodně individuální, ale je pravda, že můj jediný osvědčený způsob je kombinace učení před spaním a před vyučováním, plus několikadenní opakování...Článek se mi líbil, je to dobrý nápad to takhle pěkně shrnout :-)

24 Královna Královna | Web | 20. června 2014 v 19:11 | Reagovat

Můj problém je, že když si dám přestávku, tak už se k původní činnosti nevrátím :)

25 Klárka Klárka | 8. listopadu 2015 v 16:41 | Reagovat

Ou děkuju snad mi to pomúže se zemákem :-)

26 Honza Honza | Web | 27. března 2016 v 11:20 | Reagovat

Pokud máte zájem o komplexnější web o učení. Celý blog je věnovaný jen a pouze učení a rychločtení určitě klikněte na web. A jinak díky za článek i já, který se o paměť zajímám jsem tady našel zajímavé tipy a triky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Autoři obrázků použitých v designu:

SCRIBO ERGO SUM

Nika Caesaris 2005 - 2015